Avia S-199        Výr. č. 426  

5. stíhací letecký pluk-Plzeň

Bakov nad Jizerou/Horky       20.6.1950

 Ilustrační kresba S-199 / autor-Petr Kolmann/

20.června 1950 odpoledne se přímo do vsi Horky u Bakova nad Jizerou zřítil letoun S-199. Letoun naštěstí během pádu  minul domy, dopadl na zahradu rodinného stavení, zaryl se do pětimetrové hloubky, a vybuchl. Jeho pilot rt. Přemysl Güttl na místě zahynul. Dle výpovědí svědků zaznamenaných ve vyšetřovacím spise, i pamětníků, se kterými jsem mluvil, letěl stroj ve velké výšce- cca 2000 m ve směru od severozápadu. Náhle se ozvala tlumená rána, z letadla vyrazil bílý kouř. Stroj začal prudce stoupat, ztratil rychlost a přepadl do vývrtky. Během toho z letounu odpadl překryt kabiny, pilot se zřejmě snažil vyskočit. To se mu ale nepovedlo, letadlo přešlo do letu střemhlav a plnou rychlostí dopadlo mezi domy.

Fotografie změti trosek, ve kterou se proměnila Avie S-199 rt. Přemysla Güttla /VUA Praha/

V rámci vyšetřování této katastrofy byla na místo povolána těžká technika. Během následujících tří dnů byly pak trosky letounu vyzdviženy a odvezeny do LVÚ k expertýze. Díky zmínce svědků o tom, že pozorovali za letounem chvost bílého dýmu, se vyšetřovaní soustředilo na motor a chladící systém. Porucha chladícího systému byla nakonec shledána  nejpravděpodobnější příčinou této nehody. Došlo k poruše potrubí chladiče a pilot byl následně oslepen glykolovými výpary, zřejmě velmi rychle upadl do bezvědomí. Je ale zajímavé, že velkou část viny přisoudila vyšetřovací komise pilotovi. Odůvodnila to  tím, že zřejmě během letu nesledoval teplotu chladící kapaliny a k poruše došlo vlastně díky jeho nepozornosti, či neznalosti... Ano, pilot byl mrtev, nemohl se bránit, a soudruhům se nehodilo přiznat, že letoun S-199 se prostě nepovedl. Na katastrofální poruchy chladícího systému, vlastnosti při startu, obtížnou ovladatelnost při rychlostech nad 550 km/h, či prostě na to, že se letoun ve vzduchu začal rozpadat, doplatilo životem několik desítek pilotů a to i těch nejzkušenějších, jako třeba zalétávací pilot  Avie Antonín Kraus. Tento stroj, který tvořil páteř letectva až do příchodu MIGů-15 přitom nebyl ani bojově využitelný. Jeho bojová hodnota ležela někde na úrovni Messerchmittu Bf 109 verze F, tedy letounu, který Luftwaffe přestala bojově používat v roce 1943. Československý letecký průmysl po 2. světové válce začal produkovat skvělá letadla. Tento hybrid draku Messeschmittu 109 a motoru Jumo byl ale jedním velkým omylem.

Na místo této katastrofy jsem se byl podívat v únoru 2016. Přesto, že od nehody uplynulo 65 let, podařilo se mi najít v Horce pamětníka, který si ji živě pamatoval a naprosto přesně mi ukázal místo, kde letoun skončil svoji nebeskou pouť. Díky ochotnému majiteli zahrady jsem měl vzápětí možnost jemu i sobě demonstrovat, že se nemýlil. Na místě dopadu je sice vrstva navážky, s tou si ale detektor kovu poradil, důkaz v podobě fragmentu Avie S-199.426 jsem si vzal na památku.

Vyšetřovací spis k nehodě /VUA Praha/

Pavel Krejčí 2.2016