Aero C-3A    Ev. č. 322

"TH 14"

29. bombardovací pluk

Hradčany okr. Česká Lípa    1.4.1953

 Ilustrační kresba C-3  /Jan Máče/

1.dubna 1953  byl na letišti Hradčany naplánován  výcvik skupinové slétanosti v noci. Byla stanovena  trať Hradčany-Česká Lípa-Kuřivody-Hradčany. S posádkami byla během  odpoledne provedena předběžná příprava, včetně tzv " hry letu". Všechny stroje plánované pro tuto činnost byly během dne zalétnuty. Nebylo zjištěno větších závad, všechny stroje byly  uznány jako schopné. 

Spouštění motorů bylo zahájeno v 21:32, ve 21:47 začaly první stroje ve tříčlenných rojích startovat. Ve 22:01 přeletěl první roj letiště v plánované výšce 1000 m a další roje následovaly za ním v proudu. Během průletu nad letištěm požádal  vedoucí roje č. 3 mjr. Jan Kopečný o povolení opustit skupinu pro poruchu na motoru. Přesně tak, jak bylo pro tento případ probráno ve "hře letu" , začal pilot sestupovat a vybočil s letounem doleva. Druhé a třetí číslo roje pokračovalo v letu ve skupině. Mjr. Kopečný sklesal do výšky 400m a  vyžádal povolení k zařazení do levého okruhu dráhy 27. Po zjištění, že příčinou nepravidelného chodu motoru je nízký tlak paliva , zapnul čerpadlo vnitřní nádrže a točil zatáčku doprava na pracující motor. Po zapnutí čerpadla začal motor pracovat...pak už ale bylo všechno špatně. Ozval se tlumený výbuch a stávkující motor začal hořet. Pilot, jak se zdá, neprovedl důležité úkony pro tuto nouzovou situaci. Nechal palivové čerpadlo běžet, nezavřel požární kohout. Dle dalších členů posádky pilot sledoval prostor před sebou, případně manipuloval s pákami ovládání motoru. Navigátor viděl, že pilot nepoužil hasící přístroj levého motoru, proto to udělal za něj. Požár se stále rozrůstal, protože nebyl zastaven přívod paliva. Plameny začaly šlehat až ke kormidlům, navigátor a radiotelegrafista žádné příkazy od velitele stroje nedostávali, rozhodli se proto vyskočit. Pilot se zřejmě snažil dotáhnout hořící letoun na letiště. V klesavém letu mířil k prahu dráhy 09, neměl však dostatečnou výšku, stroj zachytil o vysoké stromy před dráhou. Po nárazu do stromů bylo letadlo strženo k zemi. Dopadlo několik desítek metrů před, v té době zbrusu novou, betonovou dráhou a vybuchlo. Pilot zahynul, stroj byl kompetně zničen.  Oba zbývající členové posádky přistáli v pořádku na padácích a došli na letiště "po svých". 

Vyšetřováním bylo zjištěno, že na letounu byla den před osudnou letovou akcí prováděna 50-hod. prohlídka. Během ní byl technikem roje vymontován regulační píst palivového čerpadla. Během práce byl odvolán a tím se spustil řetězec událostí, které vedly ke katastrofě. Technik roje po návratu zapomněl na rozdělaný píst a ten zůstal namontován, ale nezajištěn. Technik letounu práci po technikovi roje nekontroloval- byl to přece jeho nadřízený. Technik roje zastupoval dočasně inženýra letky, tím odpadl další kontrolní článek řetězce a inženýr pluku spoléhal na své podřízené...Tím došlo k tomu, že letoun byl předán s nezajištěným pístem. Ten se pak  během letu uvolnil a palivo začalo stříkat na rozpálený motor a to vedlo k požáru stroje.

V článku použity materiály z fondu Vojenského Ústředního Archivu Praha.

Pavel Krejčí 2.2016