Vickers Wellington  Mk.X   LN 699

"C for Charlie"

  70. Bomber Squadron, 205. BG. RAF

Semín okr. Pardubice 22.7.1944

 Během útoku na pardubickou rafinerii David Fanto v noci z 21. na 22. července přišla 205. Bomb Group RAF celkem o tři letouny typu Wellington. Dva se zřítily na jižní Moravě, jeden nouzově přistál u Pardubic. Celkově tato skupina přišla o šest bombardérů cíl přitom nezasáhla ani jedna bomba, akci lze tedy nazvat fiaskem.

Letoun LN 699 označený  jako "C" odstartoval ze své základny v italské Tortorelle 21. července 1944 večer. Na jeho palubě letěli: pilot Lt. Noel Kinkead-Weekes, navigátor F/Sgt. Harry Hoyle, radiooperátor Sgt. Leslie Bedborough, bombometčík Sgt. William R. Cotgrove a zadní střelec Sgt. William P. Rudland.

Jan  Mahr ve své knize "Vzpomínky na neznámé letce" uvádí popis akce, tak, jak si ji později vybavoval Sgt. Leslie Bedborough. Dle jeho vzpomínek, u jejich letounu těsně před dosažením cíle vypověděl službu motor. Stroj začal klesat, pilot, Jihoafričan Lt. Kinkead-Weekes Wellingtona  nad cíl ještě "dotáhl". Krátce po odhozu pum ale posádce nezbývalo, než stroj s hořícím motorem opustit na padácích. Část posádky již vyskočila, když se k výskoku chystal kapitán stroje rozsvítila se mu v kokpitu červená kontrolka.Ta signalizovala, že zadní střelec je stále ve věži a zřejmě nemůže otevřít dvířka. Lt. Kinkead-Weeks se zachoval skutečně heroicky. Nebyl již čas jít střelce vyprostit, svého kamaráda ale nenechal ve "štychu". Rozhodl se pro nouzové přistání do terénu, což je s hořícím motorem a  v noci velká sázka do loterie. Štěstí oba muže neopustilo. Letoun se nacházel v rovinaté oblasti západně od Pardubic a pilotovi se podařilo Wellingtona posadit na břicho na pole  nedaleko obce Semín. Lt. Weekes pomohl Sgt. Rudlandovi opustit věž. Potom letoun pomocí signální pistole zapálil a oba letci se dali na útěk. Na okupovaném území ale neměl nikdo z posádky šanci. Němcům se podařilo postupně celou posádku zajmout a všech pět letců strávilo zbytek války v zajateckých táborech.

V roce 2009 jsem pátral po místě , kde nebohý Wellington skončil v plamenech svoji pouť. V Semíně se mi podařilo najít pamětníka, který si poměrně přesně pamatoval místo, kde letoun shořel. Co bylo ale ještě zajímavější- sdělil mi, že má někde doma fotografie vraku tohoto stroje. Jeho otec vrak fotil hned následujícího dne, ještě předtím, než stroj Němci odklidili. Později se bohužel ukázalo, že fotografie před lety zapůjčil někomu z redakce nějakého zpravodaje v Pardubicích a fotky již zpět nedostal. Přesto našel alespoň jednu kopii své fotografie, kterou mi věnoval. Pokud tyto řádky bude číst někdo, kdo ví o osudu těchto fotografií, prosím ať se mi ozve.

Na místě havárie se dnes dají nalézt jen drobné slitky kovu z konstrukce stroje a zbytky munice cal. 303- tedy puškové ráže 7,7 mm.  /U tohoto je kalibru je obdivuhodná víra posádky v to,  že tímto hráškem něco sestřelí.../

Drobné slitky a fragmenty z pole u Semína	Zbytek nábojnice kulometu Browning cal. 303

Mikrostřelivo .0303	.0303

Podrobnější informace o náletu na rafinerii David Fanto v noci z 21.na 22. 7. 1944 lze najít v knize J. Mahra "Vzpomínky na neznámé letce"

 Pavel Krejčí 12.2015