Petljakov Pe-2FT  Výr. č. 1/318

 

82. gardový bombardovací letecký pluk,

 

2. letecká armáda

 

Kylešovice okr. Opava  26.3.1945

 

 

Ilustrační obrázek Pe-2FT  /www.wp.scn.ru/

 

Pole mezi Kylešovicemi a Raduní, místo dopadu stroje- 2015

 

 

O nálezu  fragmentů letadla  na rozlehlém poli u Kylešovic /dnes součást Opavy/ se již v roce 1985 zmiňuje Jaroslav Balla ve své knize " Pod křídly je Ostrava".

V létě  2012 se do pátrání po tomto stroji pustila parta nadšenců z leteckého muzea při Klubu přátel Suchdola nad Odrou. Podařilo se kontaktovat vnuka pamětníka, který v roce 1945 pochoval jednoho z letců  nedaleko místa dopadu  tohoto stroje. Nejprve bylo nalezeno místo, kde dopadl jeden z motorů stroje. Nacházel se po havárii jen těsně pod povrchem a zemědělci o něj léta zachytávali pluhy. Bohužel, před několika lety měl být při stavbě plynovodu dělníky vykopán a skončil zřejmě ve sběrných surovinách. Z tohoto motoru zůstalo na povrchu jen několik fragmentů. Samotný letoun měl ovšem dopadnout dál, až někde na kopci směrem k Raduni. Místo dopadu bylo nalezeno  koncem roku 2012 a to ve vzdálenosti 700 metrů od dopadu motoru. Identita stroje byla v té době neznámá, otázkou byl i typ letadla. Informace z archivu Ministersva vnitra ve věci pátrání po spojeneckých letcích dávala určité vodítko. Zmiňuje toto: „Koncem měsíce března 1945 bylo nad obcí Kylešovice u Opavy sestřeleno jedno ruské dvoumotorové bomb. letadlo, které se zřítilo v katastru téže obce. 2 členové posádky se zachránili seskokem, byli zadrženi něm.policií a odvedeni k výslechu do Opavy. V tomto případě šlo prý o ruského majora, který byl v obličeji a na rameni popálen a při chůzi silně kulhal. Jejich jména nemohla být zjištěna“.

Bylo tedy pravděpodobné, že se jednalo o dvoumotorový bombardér Pe-2. Samotný průzkum lokality se odehrál až 12.10.2013  poté , co byl letoun zaměřen. Byl vyzdvižen motor Klimov VK-105, vrtulová hlava s reduktorem , části motorového lože a menší trosky. Po očištění se nalezený motor stal klíčem k vyřešení celého případu. Výrobní číslo motoru - 42-5388 bylo dohledáno v Centrálním archivu Ministerstva obrany RF v Podolsku. Z nalezených dokumentů vyplývá, že motor byl součástí letounu Pe-2FT výrobního čísla 1/318, který opustil kazaňskou výrobní linku 29.4.1944. Letoun byl zařazen do stavu 1. gardové bombardovací divize 3. letecké armády. Motor, spolu se svým druhým "bratříčkem" výr. č. 42-5268 nebyl v průběhu služby na letounu  měněn a podařilo se dokonce zjistit, že v době ztráty stroje měly oba motory ještě zbývající resurs 69 hodin a 5 minut. V seznamu ztrát 82. gardového bombardovacího pluku byl nalezen záznam o ztrátě stroje:  „Posádka: pilot zástupce velitele letecké eskadrily gardový nadporučík Aksjonov,  šturman roje gardový nadporučík Kuimov, střelec – radista gardový staršina Demiděnko. Devět Pe-2 pod vedením velitele letecké eskadrily gardového kapitána Novikova bombardovalo vojska a techniku nepřítele na křižovatce silnic 500 m západně od bodu Osterdorf, po odhozu bomb na cíl, při obratu byl letoun Pe-2 pilota gardového nadporučíka Aksjonova zasažen přímým zásahem protiletadlového dělostřelectva nepřítele. Letadlo začalo hořet a rozpadlo se ve vzduchu. Posádka zahynula, letadlo shořelo“. 
    
Posádku stroje tvořili:

- pilot a velitel:  gardový nadporučík Konstantin Filippovič Aksjonov  (*1918)

- šturman:  gardový nadporučík Nikolaj Alexandrovič Kuimov (*1919)

- střelec/radista: gardový staršina Nikolaj Fedorovič Demiděnko (*1921)


Další archivní dokumenty odhalily skutečnost, že z těchto tří letců zahynul gard. nadp. Kuimov. Zbylí dva letci byli zajati Němci a dočkali se osvobození. Posádka byla ale u pluku považována za zahynulou a velitel stroje, gard. nadp Aksjonov byl dokonce vyznamenán a stal se Hrdinou Sovětského svazu a to posmrtně! Po návratu ze zajetí byl jeho posmrtný titul poněkud ohrožen, nakonec ale vše dobře dopadlo: „Rozhodnutím Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR se od 27. června 1945 za příkladné plnění velitelských úkolů a za projevenou statečnost a hrdinství, gardovému nadporučíku Aksjonovu Konstantinu Filippoviči propůjčuje titul Hrdina Sovětského svazu, společně s řádem Lenina a medailí Zlatá hvězda – № 6571“ .

K. F. Aksionov zemřel v roce 1966 a je pohřben v Novorossijsku. Místo, kde byl pohřben gard. nadp. Kuimov zatím nebylo nalezeno, je pravděpodobné, že odpočívá na rozlehlém poli u Kylešovic dodnes.
 
 
 Fotografie zachycující vyzdvižení trosek tohoto stroje dne 12.10.2013 členy Muzea Suchdol n. Odrou.
 
   

 

   

Nalezené trosky jsou z prostorových důvodů dnes uloženy v depozitu muzea, v budoucnu se ale plánuje jejich vystavení.

Podrobnější informace lze nalézt na stránkách "Suchdoláků" na adrese  http://www.leteckemuzeum.eu

Děkuji členům KVH Suchdol , jmenovitě Petrovi Bartošíkovi, za poskytnuté informace a fotografie z výkopové akce.

 

Pavel Krejčí 10.2015