Avia B-33 /Il-10/ v.č. 5080 OP-03
45. dpzlp
Kpt. Miroslav Havlíček, kpt. Emil Burian
Heřmanova Huť okr. Plzeň-sever 30.9.1957
Ilustrační snímek "kombajnů" od 30.bitevního leteckého pluku
Hned ke dvěma srážkám ve vzduchu došlo 30.9.1957. Výsledkem byla ztráta tří letadel a čtyř letců. U Blšan na Lounsku se srazily dva Migy-15 a nedaleko Heřmanovy Huti B-33 s Mig-15.
Známé informace jsou ty, že Mig-15 16. stíhacího leteckého pluku pilotovaný mjr. Rudolfem Jandou narazil do B-33. Ten byl pilotován kpt. Miroslavem Havlíčkem, v zadní střelecké kabině seděl kpt. Emil Burian.Oba letouny šly po srážce k zemi. Dopadly nedaleko od sebe. B-33 narazila do lesa cca. 1 km jižně od Ostrova u Stříbra. Stroj dopadl pod strmým úhlem, vyhloubil kráter cca 2 m hluboký.Oba letci na mistě zahynuli.
Aktualizace 21.5.2015
Díky ohlasům na tento příspěvek je možno doplnit tento případ.
Ing. Antonín Gibiš:
Nehoda při zahájení létání v mracích, při níž se srazil letoun IL-10 45. dpzlp (tehdy dislokovaného na letišti Plzeň – Bory) pilotovaný letovodem pluku kpt. Havlíčkem (pozorovatelem byl kpt. Burian) s letounem MiG-15 z letiště Líně, který pilotoval mjr. Janda, zástupce velitele 16. slp.
Ke srážce došlo těsně na hranici letištního prostoru Plzeň – Bory, krátce po zahájení létání. Počasí bylo ideální pro nácvik létání v mracích, 6 – 7/8 kumulů, spodní základna 1200až 1300 m, horní mezi 1500 až 1600 m. Pro způsob výstupu a sestupu mraky byl stanoven standartní způsob, zakotvený v letištním řádu letiště Plzeň - Bory. Vyšetřování srážky probíhalo prakticky nepřetržitě 3 – 4 dny, aniž by komise došla k závěru nebo odhalila pochybení. Některé verze komise byly zarážející, třeba že IL-10 se snažil předhonit MiG-15 v horizontálním letu apod. Později se objevila hlavní příčina srážky nečekaně a překvapivě.
Hlavní příčinou srážky letounů bylo to, že sousední letiště Líně, aniž to dalo na vědomí letišti Bory, změnilo při startu na západ zatáčku v mracích doprava, tj. k prostoru letiště Bory, a že tato změna z původní levé zatáčky, tj. od hranic letištního prostoru Plzeň – Bory, nebyla vůbec schválena, protože nebyl schválen velitelem letectva ani nový letištní řád, nehledě vůbec na to, že podle platného základního leteckého předpisu Let – I -1 mělo sousední letiště Bory nový letový řád obdržet. Jeden výtisk měl být trvale u dispečera, druhý pak na štábu a letovod pluku měl povinnost v pravidelných intervalech provádět opakování či školení veškerého létajícího personálu. To kpt. Havlíček přesně prováděl, ale sám zaplatil životem za nedbalost jiných příslušníků letectva.
S využitím: Pětačtyřicítka – Almanach k 50. výročí založení 45. dpzlp, Avis Praha 2000
p. Jan Boháč zaslal snímek stránky z vyšetřovacího protokolu. Z něj je zřejmé, že to bylo letiště Plzeň- Bory, které změnilo postupy pro odlety, nikoliv Líně. To je v rozporu s nahoře publikovaným článkem pana Gibiše a tedy materiálu, ze kterého vycházel- Pětačtyřicítka – Almanach k 50. výročí založení 45. dpzlp
Oběma pánům tímto děkuji!
Fotografie z vyšetřovacího spisu VUA Praha
2015 | 2015 |
Trosky na místě havárie v r. 2012 | Část disku kola hlavního podvozku |
Krytka ze spodku krídla | Vyvažovací ploška |
Drobnosti z kabiny, zbytky pilotní kukly | Munice do kanonu NS-23M |
Indikátor nabití kanonů | Výfuk motoru M-42 |
Komponentový štítek | Komponentový štítek |
Pavel Krejčí 5.2015