Avro Lancaster B.Mk. I    

výr. č. PB 872   "P4-X"

153. Squadron RAF

Hranice u Aše okr. Cheb  5.3.1945

Ilustrační kresba-Avro Lancaster sestřelený téže noci nad Krušnými horami./Měděnec 5.3. 1945/

Znak 153. Bombardovací Squadrony

V noci z 5. na 6. března 1945 zaůtočilo více než 700 bombardérů RAF na cíle v prostoru saského Chemnitz. Nálet se odehrával v rámci operace  Thunderclap, což bylo vyústění bombardovací ofenzívy spojeneckého letectva proti cílům v Německu.

Jedním ze tří bombardérů ztracených osudné noci nad našim územím byl stroj Lancaster B. Mk. I "PB 872", který náležel 153. bombardovací squadroně. Stroj odstartoval v 16:30 ze své domovské základny Scampton, hrabství Lincolnshire. Mohutný bombardér, kterému velel dvacetiletý F/O William James Bailey nesl na palubě náklad jedné 2000lb pumy a 11 kusů drobných zápalných bomb po 150 lb. Pro sedm mužů posádky  F/O Baileye se jejich šestá akce nad Evropu stala misí poslední. Po opuštění prostoru cíle nad Chemnitz byla návratová trasa letu plánována po hřebeni Krušných hor.  Zde také došlo k sestřelu Lancasteru "NG 240" u Měděnce /informace zde/  a HP Halifaxu "RG 502" u Domašína. /informace zde/. Třetím strojem byl právě letoun F/O Baileye. Je pravděpodobné, že se stal, podobně jako dva výše zmíněné stroje,obětí nočního stíhače Luftwaffe, kteří té noci nárokovali patnáct britských bombardérů.

Událost byla zaznamenána kronikou města Hranice u Aše. Zmiňuje se o zřícení anglického bombardovacího letadla před farským lesem proti Ochsenrangu. Událost se stala po vyhlášení leteckého poplachu mezi 10. a 11.hodinou večer. Kronika poměrně podrobně popisuje ohnivé inferno, které na místě dopadu vypuklo. Dle vzpomínek pamětníků musel letoun explodovat už ve vzduchu, jelikož trosky ležely ve velikém okruhu po farském lese. Hlavní část stroje dopadla do mokřin prakticky na státní hranici s Německem, asi jeden kilometr severně od Hranic. Celá posádka okamžitě zahynula. Po několika desítkách minut, kdy se na místo dostali ještě i místní obyvatelé, prostor uzavřely oddíly SA. Nevědělo se, jestli v troskách nejsou nevybuchlé pumy. Následně  byla vyrozuměna letecká základna v Chebu, příslušníci Luftwaffe pak vydávali odborné pokyny. Obraz zkázy se místním obyvatelům v celé šíři ukázal až ráno. Trosky byly rozeseté po celém okolí, mezi nimi se nacházely oběti. Jeden ze členů posádky se pravděpodobně snažil vyskočit, nestačil se mu ale otevřít padák. 

Posádka letounu byla pohřbena 9. března v Hranicích. Po skončení války proběhla v září 1947 exhumace ostatků a opětovné pohřbení na Imperial War Graves Commision Cemetery v Praze Olšanech, kde posádka spočívá dodnes. Věčný odpočinek zde našli:

F/O William James Bailey

F/O R.G.D. Adlam /Nový Zéland/

F/O Edward Stanley Morris

Sgt. James Howard

Sgt. J Dixon

Sgt.Walter Simpson

Sgt. William Boyd Meechan

F/O William James Bailey

V polovině roku 1945 probíhají na místě havárie úklidové práce. Doba je  to ovšem v pohraničí  divoká, probíhá odsun německého obyvatelstva atd..., takže jsou odklizeny jen největší části. Zbytky letadla postupně zarůstají a mizí díky místním kutilům, historie upadá v zapomnění. Někteří pamětníci vypovídají, že velmi kvalitní materiál z letadla (železo, ocel, plechy), dále využili pro své kutilské nadšení. Plechy se využily na střechy kůlen, králíkáren. Ocelové lopatky z motorů zas jako náhrada do motoru pračky. V 60. letech se povědomí o zříceném letadle postupně vytrácí. Až v roce 1991 se zde na počest staví pomník díky impulsu Aleše Kučery.

Fotografie místa dopadu hlavní části trupu z počátku devadesátých let.

1991

2011

Aleš Kučera se synem se o historii zřícení letounu zajímali od 80. let. K panu Kučerovi se připojili bratři J. a M. Kohoutovi z Plzně. Z blízkého přátelství se formuje skupina SLET – skupina mladých mužů, kteří prokazují čest těm, kteří obětovali své životy ve válce. Získat informace o posádce a o celé operaci nebylo snadné. Do skupiny se přidali další členové, kteří pomáhali dohledat informace. A. Kučera zorganizoval v místě dopadu také několik výkopových akcí. Kromě mnoha neidentifikovatelných předmětů se nalezly např. trubky, elektroinstalace, plexiskla, drobné součástky,…. Největším objevem byly kulaté hodinky s nepoškozeným ciferníkem a ručičkami, které stále ukazovaly čas, ve který se zastavily – 21:27 – 5. 3. 1945. Vykopávky na louce pokračovaly a vydaly mnoho dalších předmětů: bezdrátové spojení Morseova klíče, část navigačního přístroje, motor Dowty poháněný hydraulickou pumpou jedním z motorů Merlin. Všechny nálezy byly zaevidovány. Díky průzkumu přišly po 45 letech bližší informace o tragédii.

Jedním z nejzajímavějších nálezů jsou palubní hodiny

V současné době nevykazuje louka ve Farském lese žádné náznaky zřícení. Vše se vrátilo pod vládu přírody, která místo každým rokem proměňuje. Jedinou vzpomínkou je pomník, který zde stojí. Pomník však musí čelit mnohým vandalům, kteří jej ničí. O údržbu se v současné době stará ZŠ Hranice, která si památku letců připomíná současně s osvobozením města 18. dubna. /PhDr. Josef Levý/

 Na místě havárie /Pavel Krejčí a Petr Hruška 2009/

Místo dopadu 2014	Zbytek elektroinstalace

Část pažby osobní zbraně	Drobné fragmenty stroje

Vitrína věnovaná této havárii v muzeu Letecké bitvy 11.září 1944 v obci Kovářská

Ke zpracování tohoto případu byl využit článek J. Vladaře "Thunderclap" publikovaný v časopise HPM 5/2009 a článek PhDr. Josefa Levého na webu http://www.regionhranice.cz. Oběma tímto velmi děkuji!

 Hezký nález z roku 2024 z místa dopadu letounu- palivoměr poslal p. Milan Tichý. Děkuji!

Pavel Krejčí 2.2015