Avia S-199.506

4. Letecký stíhací pluk

por. Josef Pašek +

Stříbro okr. Tachov   29.9.1952

Léto 1952 nepatřilo u 4.lsp v Plzni k příznivým obdobím. 20.srpna "zrušil" při nehodě Avii S-199.320  zkušený pilot npor. Zdeněk Kác a hned další měsíc musel pluk odepsat další stíhací stroj. 29. září při nácviku základních prvků vzdušného boje došlo ke katastrofě stroje S-199.506 pilotovaného jedenadvacetiletým por. Josefem Paškem. U npor. Káce ještě strážní andělé stihli odvést dobrou práci a ten nehodu přežil s těžkými zraněními.  Poručík Pašek tolik štěstí neměl.

Po ukončení nácviku základních prvků vzdušného boje v prostoru Stříbra provedl vedoucí dvojice ppor. Kostelník únikový manévr pravou klesavou zatáčkou z výšky 2000m do 1500m. Nezkušený por. Pašek zaostal za svým vedoucím a pravděpodobně ho zcela ztratil z dohledu. Ppor. Kostelník provedl sestup do domluvené výšky 700m a čekal na svoje číslo. Por. Pašek pravděpodobně až v té chvíli vedoucího spatřil a ve snaze co nejrychleji sklesat provedl zvratovou zatáčku. Jeho stroj pravděpodobně dosáhl , či překročil maximální povolenou rychlost a strmě se blížil k zemi. Por. Pašek zřejmě ze všech sil "tahal" ve snaze zabránit nárazu do země. Dle svědků na zemi se od konců  křídel tvořily bílé čáry jak se od křídel odtrhovaly proudnice. Letadlo se vlivem hrubého zásahu výškového kormidla na velké rychlosti zvrátilo na pravou stranu a naplocho narazilo do země. Náraz směřoval po svahu louky, která se svažuje k řece Mže. Letadlo se rozříštilo na drobné kusy, které byly rozmetané ve směru letu do vzdálenosti několika set metrů. Některé těžší části zůstaly ležel na břehu řeky, zbytky motoru přeletěly asi třicet metrů širokou řeku a zaryly do protějšího břehu.

Za příčinu nehody byla vyšetřováním označena chyba pilota. Otázkou je, nakolik se na ní podílely i mizerné vlastnosti letounu S-199, v tomto případě chování stroje při vysokých rychlostech. Velení letectva si toho patrně bylo vědomo. Jako nápravné opatření byly zakázány lety těchto letounů rychlostí větší než 500 km/h a jakékoliv manévry s náklonem větším než 45 stupňů, což jsou podstatná omezení pro stíhací letoun. Je možné, že velení se rozhodlo již neriskovat další katastrofy a raději počkat na to, až budou tyto stroje nahrazeny  typem Mig-15 u všech pluků.

Situační nákres havárie- zdroj- VUA

V místě dopadu je dnes zahrádkářská kolonie. Hledání hmatatelných důkazů o havárii zde je tedy dnes již nemožné. Jediné místo, kde jsem nalezl zbytky stroje byl opačný břeh Mže. Přímo v břehu řeky se nacházely části vrtulového náboje a mechanismus nastavování listů vrtule. Je pravděpodobné, že další části stroje se dodnes nacházejí i v řece.

Fotografie havárie- stroj se nárazem roztříštil na malé části a byl rozmetán na velké ploše.

Pohled od řeky -1952	Pohled ze stejného úhlu-2015

Řeka Mže v místě dopadu	Místo, kde byly nalezeny zbytky motoru

Mechanismus nastavování listů vrtule	Mechanismus po hrubém očištění

 Informace čerpány z vyšetřovacího spisu uloženého ve VUA.

Pavel Krejčí 2.2015