Avia S-199.320       "DB-35"

4. Letecký stíhací pluk

npor. Zdeněk Kác

Plzeň-Bory, 20.8.1952

Ilustrační bokorys- Petr Kollmann

Letní měsíce se v padesátých letech tradičně vyznačovaly zvýšeným počtem leteckých mimořádných událostí spojených s intenzivním výcvikem. Nejinak tomu bylo i v srpnu 1952. Kromě jedné katastrofy /Mig-15 2.8.52/ došlo k několika vážným haváriím. Vinu na tom měla často nespolehlivá technika strojů, které vycházely ještě z německých konstrukcí- letoun S-199 byl kapitola sama o sobě. K nehodě, která jen zázrakem neskončila smrtí pilota došlo v 11:30 dne  22. srpna v blízkosti letiště Plzeň- Bory.

Zkušený pilot, npor. Zdeněk Kác, velitel 2.letky 4. LP měl za úkol provést zálet Avie S-199 výr. č. 320. Tento stroj byl nedávno převzat od armádní týlové zálohy a bylo rozhodnuto, že se zúčastní nácviku na letecký den. Účelem záletu bylo prověřit správný chod motoru a letové vlastnosti stroje, který ještě u útvaru nelétal. Npor. Kác prováděl nařízený let a ačkoliv motorové přístoje ukazovaly běžné parametry, nebyl spokojen. Letoun značně "táhl" doleva, takže ke skupinovému letu nebyl vhodný. To horší ale mělo ještě přijít. Po zařazení do levého okruhu, v prostoru třetí zatáčky náhle, bez varování vysadil motor. Pilot se v té době nacházel nad Plzní ve výšce asi 400 metrů a bylo mu jasné, že je v pěkném maléru. Namířil stroj přímo k letišti, zapnul palivové čerpadlo a ruční nastřikovací pumpou se snažil motor opět uvést do chodu. Pravděpodobně se i začal modlit, stávkující motor Jumo ale prosby nevyslyšel. S ubývající výškou začalo být jasné, že na letiště už stroj nedotáhne a bude muset přistát do terénu, pokud možno mimo zástavbu. Pilot tedy zasunul podvozek, odhodil kabinu , vypnul elektrickou síť a zapalování a namířil k volné ploše před letištěm. Přes mohutnou příď stroje ale během klouzavého letu neviděl, že má před sebou překážku- areál tzv. "Goldšajdrovky", po znárodnění podnik Koramo.  Při rychlosti 180 km/h zachytil levým křídlem o starý nepoužívaný tovární  komín. Letoun to prudce  otočilo o 90 stupňů , zachytil o střechu objektu a spadl na nádvoří fabriky.

Při dopadu bylo letadlo kompletně zničeno, lidově-demokratickému zřízení vznikla škoda téměř tři miliony korun...Pilot utrpěl těžká zranění, v tomto případě se dá ale mluvit spíš o zázraku, že vůbec přežil. Šetřením LVU bylo zjištěno, že k vysazení motoru došlo následkem ukroucení náhonu na magneta. Havárie byla zaviněna vinou materiálu, pilot ani technický personál nemohl závadu předem zjistit. Jako po každé mimořádné události- byla nařízena opatření k zabránění jejímu opakování. S ohledem na charakter závady byla poněkud vágní- velitel 22. Letecké divize nařídil: "Věnovat zvýšenou pozornost neznámým motorům", "Provádět důkladnou prohlídku letadel při přebírání u armádní týlové zálohy", "Při jakémkoliv náznaku nesprávného chodu motoru nechat tento vymontovat", "Před každým letem provádět poučení pilotů o možnosti vysazení motoru" a hlavně "Snížit počet hodin chodu motoru na 70 hod."

V únoru 2015 jsem cestou do Plzně  místo havárie navštívil. Areál dnes už zaniklého Korama je dnes kompletně přebudovaný a jen málo připomíná nádvoří  zachycené na dobových fotkách.Zajímavostí ale určitě je komín, do kterého Avie narazila. Tento objekt sloužil za okupace němcům jako vidová hláska. Rozhledna na vrcholku komínu byla stržena nárazem letadla, ale jinak se komín zachoval až do dnešní doby!

Informace o nehodě převzaty z archivu VUA Praha

Keramo 1952	Objekt v r. 2015, komín vpravo zarostlý stromy

Komín o který zachytil stroj -2015	2015

Pavel Krejčí 2.2015