Messerschmitt Bf 109G   W.Nr. ?

Jagdgeschwader /JG/ 4

Zavidov okr. Rakovník   19.11.1944

Ilustrační bokorys "stodevítky" eskadry JG 4

Místo dopadu v r. 2013

Historické souvislosti a příčinu ztráty tohoto letounu objasnuje Jan Vladař.

Až do roku 1944 ležely Čechy hluboko v německém týlu, na hranici doletu bombardérů z Anglie, ale zvyšující se úroveň techniky a zejména obsazení letišť v jižní Itálii umožnila Spojencům dosáhnout na cíle v Čechách a letecké útoky tak představovaly nejvýznamnější připomenutí bojů světové války. Prvořadými cíly pro americké bombardéry byla Škodovka v Plzni a STW (závod na výrobu syntetického benzinu, později Chemopetrol) u Mostu. Na podzim 1944 útoky vrcholily, dne 16.října 1944 se nad severním Plzeňskem odehrál rozsáhlý letecký souboj mezi americkými a německými stíhači s jednoznačným výsledkem, Němci ztratili kolem 22 letadel, Američané ani jediné. Na další nálety dne 20. a 23.října již německá Luftwaffe nebyla schopna reagovat.

Až do 19.listopadu 1944. Vše opět nasvědčovalo, že americké bombardéry směřují z jižní Itálie přes Alpy k náletu na Most nebo Plzeň. Na německých základnách byl vyhlášen poplach. Útok na bombardéry měla vést II.(Sturm) Gruppe / Jagdgeschwader 4, jedna ze tří jednotek Luftwaffe určená výhradně k boji s bombardéry a proto vyzbrojená Focke-Wulfy speciální opancéřované verze Fw 190A-8/R2. Letci od II.Sturm/JG 4 odstartovali těsně před polednem ze základny Welzow u Cottbusu. K obraně před americkými stíhači se k nim jako doprovod, podobně jako před měsícem dne 16.října, připojily obratné Messerschmitty Bf 109 od III. a IV. Gruppe z sousední základny Alteno resp. Finsterwalde.

Bojový úkol zněl: „Letět na jih, směr Praha!“ Američané však proti očekávání nepokračovali nad Čechy a zaměřili se na cíle v Rakousku. Svaz 500 bombardérů napadl rafinérie v okolí Vídně, leteckou továrnu ve Vídeňském Novém Městě, Linec a Hörsching. Protiletadlové dělostřelectvo nad Vídní zasáhlo 2 bombardéry, jejichž posádky se štěstím bez úhony vyskočily předtím, než se bombardéry roztříštily o zem.Stovka německých stíhačů čekala mezi Prahou a Plzní marně. Zhoršovalo se počasí a docházelo palivo, když hlídkující piloti obdrželi překvapivý rozkaz nevracet se na domovskou základnu, ale přeletět na nové letiště. Velitel 8.Staffel, jedné z letek II.Gruppe, Oblt. Hans-Martin Markhoff na neúspěšný 19.listopad vzpomíná: „ Když jsme nad Plzní dosáhli bojové výšky, obdrželi jsme rádiem rozkaz přece jen přeletět do naší „nové stanice“. Radiové spojení bylo tak špatné, že pouze polovina z nás rozuměla. Tak se stalo, že 5.Staffel a štábní roj letěly do Bingen, 6. a 8. se vrátila do Welzow a 7.Staffel přistála ve Fürstenfeldbruck.“

Zmatený rozkaz, vedený snahou ušetřit vzácné palivo, kterého bombardované rafinerie dodávaly stále méně, měl pro piloty JG 4 fatální následky.

Mezi opancéřovanými Focke-Wulfy od II.Gruppe zmiňují dokumenty pouze ztrátu dvou letců. V „modré 12“ zahynul u Drážďan Uffz. Günther Brühl a s „modrou 10“ se zřítil u obce Slemeno ve východních Čechách Uffz. Helmut Imle. Jak však naznačuje nález u Kožlan, musela II.Gruppe pohřešovat ještě jeden Focke-Wulf. Detaily zde poskytuje pouze podrobné hlášení velitele četnické stanice v Kožlanech vrchního strážmistra Beka, které uvádí, že v 12.45 hodin se do Vožehova rybníka zřítilo německé letadlo značky FW 190 „žlutá 5“. Nález letounu u Kožlan je popsán zde.

Na okraji Loun, zřejmě při pokusu o přistání do pole, se o zdivo kasárenského dvora rozbil Messerschmitt Bf 109G „černá 7“. Jeho pilot, jedenadvacetiletý Obgefr. Hans Kestner zahynul. Nedaleko, na poli u obce Zeměchy, přistál druhý Messerschmitt a na polním letišti u Terezína pro nedostatek paliva přistála skupina 7 stíhaček od III. a IV./JG 4, mezi které se ještě připletl jeden Bf 109 od JG 300. Další stíhačka se zřítila u Zavidova na Rakovnicku. Její pilot vyskočil na padáku a s lehkým zraněním byl odvezen do nemocnice Rakovník.

Letoun u Zavidova se mi podařilo nalézt díky místním pamětníkům v roce 2007. Letadlo dopadlo na pole a zarylo se zhruba dva metry hluboko. Během meliorací v sedmdesátých letech byl ze země vytažen motor stroje. Podle místních pamětníků pak ležel spoustu let v areálu místního JZD, než byl koncem osmdesátých let odvezen do šrotu.

V roce 2007 se na poli kolem místa havárie nacházely jen drobné fragmenty. Větší množství trosek bylo naházeno na okraji lesa pravděpodobně majitelem pole těsně po válce. V roce 2013 se mi podařilo zaměřit přesné místo, odkud byl kdysi vytažen motor. V kráteru se bohužel nenacházelo nic, co by stroj přesně identifikovalo. Největším nalezeným fragmentem který se mi  zde podařilo vytáhnout ze země byl zbytek chladiče ze spodku trupu.

Část bloku motoru DB 605	Část bloku motoru DB 605

 Páka nouzového odhozu kabiny /?/

Pavel Krejčí 2.2015