Aero C-3D 

 

  Ev. č. 233    D-78

 

1.LDP Praha-Kbely

 

Ještědský hřeben-Liberec  20.8.1948

 

 

 

   

 

20.8. 1948 havaroval zhruba 500m západně  od vrcholu hory Ještěd stroj C-3D. Na palubě se nacházelo šest osob.

 Posádku stroje tvořili pilot štrtm. Václav Barborka, navigátor čet.asp. Josef Kroulík a radiotelegrafista rtm. Karel Paduch. Na palubě byli dále cestující-letečtí konstruktéři ing. Antonín Husník /AERO/ , ing. Vladimír Karmazín/LVU/ a ing. Václav Brabec. Posledně jmenovaný byl také jediný, kdo leteckou katastrofu přežil.

Letoun letěl z pražských Kbel s plánovaným přistáním na letišti v Liberci.Zde měli pracovníci leteckého průmyslu plánované jednání. Posádka se dostala do oblačnosti, která se vytvořila  kolem Ještědu a to se jí stalo osudné. Letoun zachytil o stromy na severozápadním svahu, byl stržen mezi stromy a rozlomil se na několik kusů. Stačilo zřejmě jen několik metrů výšky  a letoun by nad svahem proletěl do ůdolí kde se nachází Liberec. Po nehodě došlo k požáru, který částečně spálil  část vraku a jemuž na místě podlehli ti, kteří přežili náraz. Do nemocnice byl s popáleninami převezen ing. Husník, který 26.8 1948 na následky popálenin zemřel a ing. Brabec.

Vrak letounu byl odklizen armádou, přičemž  části křídel zůstaly na místě a byly zahrnuty zeminou. Na místě byl vybudován pomník, který je dodnes znám jako "Mohyla letců na Ještědu".

Ačkoliv je místo nehody dobře známo, její příčiny a informace ohledně označení letadla a jeho výrobní číslo bylo dlouho neznámé. Vyšetřovací protokol k nehodě se buď nezachoval, nebo zatím nebyl dohledán. Teprve nedávno se na internetu objevilo několik fotografií, které zachycují místo nehody krátce po události. Z nich je zřejmé, že letoun nesl označení D-78.

 

Letecký snímek z roku 1953- zřetelný průsek v lese po dopadu

 

Levá část trupu Zbytky motorového lože a motoru Argus
   
   
Pravá strana trupu Zbytky motorového lože,v popředí pilotní sedačka.
   

 

V okolí místa katastrofy se dodnes nachází množství trosek z letounu. Otázkou je, jestli by se Severočeské muzeum Liberec, které se k odkazu nehody velmi hlásí, nemělo zabývat jejich záchranou a uložením.

 

Fotografie pořízené v letech 2008-2011

Části centroplánu a disk kola Části centroplánu
   
   
Část křídla Část křídla
   

 

Podvozková noha Podvozková noha
   
   
Hrdlo plnění paliva z křídla Uchycení podvozkové nohy
   

 

 

Pavel Krejčí 1.2015