Messerschmitt Bf 109G-10   W Nr. 490305

3./KG(J) 6

Obfhr. Leopold Korsak

Senešnice okr. Praha-západ    17.3.1945

Místo dopadu letounu Obfhr. Korsaka-2014

Letoun patřil k 3. /KG(J) 6, dislokované v březnu 1945 na letišti Praha- Kbely. 17.3.1945 se zřítil na pole v katastru obce Senešnice, okr. Praha- západ. V jeho troskách zahynul mladý pilot Obfhr Leopold Korsak. S touto havárií souvisí dopad dalšího Bf 109 G-10/R.6 WNr. 490 305 od stejné letky. Jeho pilot Uffz Wilhelm Altmann s ním havaroval ve stejný den nedaleko obce Líšnice a rovněž zahynul.

Sobota 22.srpna 1998. Ráno tohoto dne zahajujeme naši pátrací akci. Po předchozím hledání jsme u pamětníků zjistili /od pana Stržínka z Čísovic/, že toto letadlo havarovalo na jaře roku 1945. Toho dne viděl přilétat směrem od Plzně dva německé stroje. Oba letouny již hořely. Jedno z letadel dopadlo u obce Líšnice (okres Praha - západ) a druhé u Čísovic (taktéž Praha - západ). Pan Stržínek nejprve běžel k Senešici, kde byly trosky letadla rozházeny po poli. Mezi nimi byly roztrhány i ostatky pilota. Na místě dopadu našel letecké hodiny, které se zastavily o půl třetí. Vzápětí s ostatními svědky přeběhli k Líšnici, podívat se na druhé letadlo. O chvíli později přijeli k letadlu i Němci. Odehnali místní obyvatele a začali s vyprošťováním trosek. Podobné vzpomínky zaznamenal p. Jan Crhán od pana Jaroslava Kloudy z Rymáně, který také pozoroval přílet dvou letadel a viděl je dopadnout nedaleko od sebe.

Samotnou pátrací akci jsme zahájili za přítomnosti jednoho pamětníka, který nám na poli označil místo, kam měla stodevítka údajně dopadnout. Na určeném místě jsme ale nenašli žádné stopy po troskách letadla. Za pomoci detektoru kovů jsme malé kousky hliníku začali nacházet až asi 700 metrů od místa, které nám místní pamětník označil. Tím došlo ke zdržení akce, a bagr, který jsme měli připravený, jen několikrát hrábl do země a odjel. Druhý den přijeli kolegové ze Severočeského leteckého archivu s výkonným detektorem a s jeho pomocí jsme místo zaměřili. Už při prvním záběru bagru se začalo objevovat množství zkorodovaného hliníku a munice. Byly nalezeny různé štítky z letounu, řídící páka, čerpadla, výrobní znak motoru letadla. Dále byla nalezena část osobní známky pilota končící trojčíslím 254. Podle torza známky byl později pilot identifikován za pomoci německého archivu. Toho dne nehlásili piloti USAAF žádný sestřel nad naším územím. 3. letka KG(J)6 má 17.3.1945 hlášeny dvě ztráty, a to Bf 109G - 10/R6 W.Nr. 490 305, kterou pilotoval Obfhr Leopold Korsak a který havaroval v prostoru Mníšek pod Brdy. Druhé letadlo ve ztrátách z tohoto dne je Bf 109 - 10/R6 W. Nr. 151 572 pilota Uffz Wilhelma Altmanna. Oba piloti toho dne zahynuli.

Část osobní známky pilota-Obfhr Korsaka

V roce 2008 se do archivu spolku dostal zajímavý dokument - fotokopie původního četnického hlášení v němčině, které zahrnuje výslechy všech svědků havárie, včetně jmen. Již několik let máme k dispozici fotokopii kroniky obce Bratřínov, kde je celá událost dobře popsána. Nabízí se tak srovnání vzpomínek pamětníků s úředním zápisem. Podle četnického hlášení došlo k havárii okolo 14.15 hod. (potvrzuje to vzpomínka p.Stržínka, který údajně viděl rozbité pilotní hodiny, zastavené ve 14.30 hod.). Jako první nahlásil havárii četnikům domkář Josef Zamrazil ze Senešnice. Ten ale nebyl přímým svědkem dopadu, byl informován sedlákem Karlem Velebilem ze Senešnice.
Výpověď Karla Velebila je velice zajímá, neboť je v ní pravděpodobně příčina tragické nehody. Karel Velebil jel s koňským spřežením po cestě, vedoucí přes pole, kde došlo k havárii. Bylo zataženo a drobně pršelo. Jak vyplývá z jeho výpovědi, uslyšel ve vzduchu hukot několika letadel, ale pro mraky žádné neviděl. Vzápětí byla slyšet malá detonace, které nevěnoval příliš pozornosti. Krátce na to uslyšel za sebou mohutnější výbuch a na poli uviděl plameny. Protože se mu ale splašilo spřežení, nezastavil se a pokračoval dál do Senešnice. Ještě slyšel, opět pouze přes mraky, hukot odlétávajícího letadla.
Z četnické zprávy dále vyplývá, že při prvním úředním ohledání místa havárie (provedli četníci Ladislav Velehradský a Václav Havelka) byl vrak stroje identifikován pouze podle zbytku hákového kříže na kusu plechu. Nebylo určeno (ani později) žádné číslo letounu, výrobní číslo nebo Kennzeichen - známka pilota.
O havárii bylo informováno téhož dne velitelství letiště Praha- Ruzyně. Vyšetřovací komando přijelo druhý den - 18. 3. 1945, a podle zápisu starosty Bratřínova pana Kropáčka (kronika obce Bratřínov) Němci přijeli s nákladním automobilem právě do Bratřínova a ptali se zde na cestu. Starosta Kropáček je vedl po silnicích přes obce Lečice a Senešnice na místo havárie. Jak sám napsal do kroniky: "... a poznal jsem, když mezi sebou německy mluvili jak jsou vystrašení. Zde se opět nabízí srovnání údajů, kdy pan starosta zanechal vzpomínku v kronice, že velitel německého komanda mluvil dobře česky. Podle četnického hlášení vedl vyšetřovací skupinu Obfw der Luftwaffe Urban.

Podle záznamu výpovědi sedláka Karla Velebila pravděpodobně došlo při letu v mracích ke srážce dvou stíhaček - slabá detonace ve vzduchu. Stroj Obfhr Leopolda Korsaka byl poškozen zřejmě více a přešel ihned do strmého pádu na pole. Druhý stroj (pravděpodobně jde o Bf 109G pilota Uffz Wilhelma Altmana) pokračoval ještě v letu asi 3 km a pak havaroval na poli za vesnicí Líšnice.

K oběma těmto nehodám je zajímavý fakt, že 4.letka KG(J)6 (která ovšem operovala z letiště Praha- Klecany) toho dne startovala proti spojeneckým bombardérům nad územím Saska. Po té, co její piloti nedokázali najít nepřítele, přistáli v Plzni a odpoledne přelétávali zpět do Prahy. Je možné,že havárie Leopolda Korsaka a Wilhelma Altmanna nějak souvisí s tímto přeletem, i když jde o jinou jednotku z jiné základny. Stejně tak je možné, že Korsak s Altmanem a dalšími piloty 3. letky, byli jen na cvičném letu v prostoru jižně od Prahy.

Poblíž místa havárie byl členy PLA umístěn skromný křížek, který připomíná tragickou událost, ke které zde na konci války došlo.

Část disku a pmeumatiky kola hlavního podvozku	Hmotové vyvážení křidélka

Část čerpadla

Fragmenty z bloku motoru	Značení na šroubech

Křížek poblíž místa nehody 1998	Spolek PLA v roce 1998

Ján Crhán, Pavel Krejčí, spolek Letecký Archiv