Junkers Ju 52/3m   W.Nr. 5074  G6+HU

Transportgeschwader /TG/  4

Obora okr. Plzeň-sever   6.6.1944

Místo havárie v říjnu 2014

Nehoda v zapomnění

Přesně v den invaze v Normandii- 6.6.1944 došlo na severním Plzeňsku k havárii německého vojenského dopravního letadla. Největší letecké neštěstí v regionu si vyžádalo osmnáct lidských životů. Smutný příběh, zcela zapomenutý na pozadí gigantických událostí, začíná na vzdáleném bojišti u Severního ledového oceánu u stíhací jednotky Jagdgeschwader (JG) 5 'Eismeer'.

K posílení obrany Německa byla právě odtud stažena polovina jednotky a spolu s piloty se přesouvali mechanici a další personál. Hromadnou přepravu zajišťovaly spolehlivé třímotorové stroje Junkers Ju 52.

Ze základny Stubendorf v Horním Slezsku odpoledne odstartoval Ju-52/3m výrobního čísla 5074, který měl za sebou předválečnou civilní službu u společnosti Lufthansa, ale ve válečném roce 1944 sloužil s trupovým označením G6+HU u 10. letky Trasportgeschwader 4. Na jeho palubě letělo do Francie patnáct mechaniků od 5. letky JG 5 'Eismeer'.

Stroj se ale značně odchýlil od plánované trasy letu a kolem 19:30 hodin se v bouřce zřítil na bramborové pole Marie Kroftové těsně za posledními domky obce Obora.

Krvavá kronika

Událost neobvykle střízlivě, naturalisticky zaznamenává kronika obce:

„V den invaze zřítilo se v těsné blízkosti stavení p. Jar. Winkelhöfera a Fr. Petříka za hrozného deště a větru německé dopravní letadlo a po výbuchu shořelo. Jen prudký déšť a rychlý zákrok obyvatelstva zabránily požáru blízkých kůlen a stavení. Celá posádka letadla, asi 20 německých vojáků, byla zcela výbuchem roztrhána a rozmetána po okolí," popisuje kronikář a přidává další podrobnosti.

„Části roztrhaných a ohořelých těl byly rozházeny po polích, na dvoře stavení p. Winkelhöfera i na střechách. Třetího dne naloženo bylo (lopatami a vidlemi) asi 20 rakví zbytky těl a odvezeno k pohřbení do Plzně. Ještě v dalších dnech však nacházeny v okolí menší pozůstatky lid. těl. Nařízeno nic už nehlásiti a vše na místě zahrabati."

Očitým svědectvím doplňují další okolnosti havárie místní obyvatelé. Václav Kraus (*1936) vzpomíná: „Tenkrát pršelo, my jsme byli doma v chalupě, bylo slyšet řev motorů a najednou rána, tak jsme vyběhli ven a nevěděli jsme, co se děje. Až pak táta přiběhl a říkal: 'Za zahradou nám spadlo letadlo.' Já vím, že mělo tři motory, myslím, že to byl ten Junkers padesát dva. My jsme tady lítali, ale tady to zavřeli všecko, my jsme sem jako mohli, když jsme tu měli zahradu, tak Němci nás sem jakžtakž pouštěli. Motory, kola tam byly, vrtule byla vidět. Koukal jsem se takhle zdálky… Přivezli rakve, měli spoustu rakví a do toho nakládali, tak úměrně, rozbitý těla. Taky měli takový triangly a s tím tahali motory, byly v zemi zapíchnuty, a tak to ze země tahali, jak se říká, kočkama."

Újmy na majetku zaznamenává četnické hlášení stanice v Kaznějově. Zmiňuje zejména vážné škody na domě a stodole Františka Petříka a Jaroslava Winkelhöfera a další drobné škody na oknech a zemědělských plodinách.

Němci leží v Plzni

Mezi prvními byli na místě havárie němečtí vojáci z blízké letecké hlásky Flugwache 21 na Červeném vrchu. Oddíl asi dvanácti vojáků, kterým velel Ogefr. Schipek, spadal pod hlásnou síť Flugwachkommando Plzeň. Následně přijel vyprošťovací oddíl z plzeňského letiště a po tři dny odklízel trosky.

Jak zaznamenala městská pohřební služba, oběti havárie byly pohřbeny 13. června 1944 do společného hrobu na plzeňském Ústředním hřbitově. Pod bronzovými deskami památníku německým obětem války jsou všichni letci dodnes.

Závěrem poznamenejme drobný vliv na běh historických událostí. Havárie u Obory způsobila nedostatek zkušených mechaniků a na dva týdny zcela ochromila bojovou činnost 5. letky právě v kritickém okamžiku, kdy měla být nasazena proti invazním armádám. Neštěstí u Obory tak možná nepřímo přispělo k našemu rychlejšímu osvobození.

Autor článku: Jan Vladař

Místo havárie bylo v roce 2013 přesně lokalizováno Svatoplukem Vyvážilem. Pomocí techniky bylo odkryto místo, které zřejmě vyhloubil jeden z motorů. Bylo nalezeno několik zajímavých osobních věcí posádky. Jedná se o osobní identifikační známku, spony transportního letectva, padákové spony atd... Nalezené věci je možno shlédnout v muzeu na Červeném hrádku u Chomutova.

Pavel Krejčí 10.2014