S-89 Spitfire      TE 571   NN - F

310. stíhací peruť/ 1. letecká divize

kpt. Václav Šlouf


Praha-Hloubětín    17. prosinec 1945
 

 Na  jaře 2010 jsem se pokusil zaměřit místo havárie letounu S-89 TE 571 v Hloubětíně. Na základě dvou dochovaných fotografií a výpovědí několika pamětníků se podařilo určit toto místo poblíž dnešního supermarketu Lidl na louce u trati. Dle výpovědi svědků letoun při tvrdém nouzovém přistání přišel o obě křídla, trup se zastavil asi dvacet metrů od náspu.
Na místě se nepodařilo najít žádné zbytky letounu, jednak proto, že nedošlo k destrukci na drobné části a také proto, že místo je silně zamořeno odpadky.

1945	2010

Pavel Krejčí 6.2013

 Aktualizace 27.10.2023

Pan Martin Vích se podrobněji zabýval touto havárií a podařilo se mu dohledat dokumenty z výslechu kpt. Šloufa v souvislosti s pátráním po neznámém pilotovi, který na Litoměřicku usmrtil při nízkém průletu dva chlapce. V případě kpt. Šloufa je téměř jisté, že na této tragické události neměl podíl, protože bylo z několika zdrojů potvrzeno, že se pohyboval v jiné oblasti.

K této havárie se nezachoval žádný protokol, jen několik hlášení a dvě fotografie.

Z dochovaných materiálů lze rekonstruovat okolnosti nehody.

Dne 17.12.1945 v 15:40 byl zapsán Fonogram, v kterém se píše:

Hlásím, že dnes 17.12.1945 v 14:15 hodin havaroval letoun Spitfaier TE 571, pilot kpt. let. Šlouf Václav při orientačním letu spojeném s akrobacií.

Pilot nezraněn, letoun na zrušení – opravy neschopen. Místo havárie Hloubětín u trati Praha – Lysá n. Labem.

Jelikož v tento den došlo na řece Labi k usmrcení dvou chlapců neznámým letadlem (více zde), rozeběhlo se vyšetřování, při kterém byli vyslechnuti všichni piloti, kteří tento den létali. Z výslechu byl sepsán protokol i s kpt. let. Václavem Šloufem kde se uvádí:

Rozkaz k letu dne 17.12.1945 jsem dostal od vel. letky 1. let. pluku por. let. Novotného Jos. na dobu 1 hodinu. Let byl orientační.

Startoval jsem v 13:15 hod. a po provedení několika ostrých a stoupavých zatáček a několika řízených překrutů ve výší 500 až 1000 metrů nad letištěm nabral jsem po 10 min. směr Plzeň. Letoun zn. NN-F pracoval bezvadně, vystoupil jsem proto do výše 1500 m a pokračoval v letu na Plzeň. Nad Plzní jsem provedl dva okruhy a dva řízené překruty ve výši asi 1200 m a vzal jsem směr Písek. Cestou jsem provedl útok na Nepomuk do výše asi 100 m a pokračoval jsem v letu. Nad Pískem jsem provedl dva velké okruhy ve výši 1200 m a pokračoval jsem v letu na Prahu. Před Prahou jsem kontroloval benzín ve výši 1500 m a klesal jsem k letišti. Benzín ukazoval 30 galonu. Až do té doby trval let 55 minut, rozhodl jsem se proto provésti jeden řízený překrut aby čas dal plnou hodinu letu. Při dokončení tohoto překrutu uslyšel jsem ránu, motor přestal pracovati a já byl nucen nouzově přistáti v Hloubětíně, při čemž jsem letoun rozbil. Výška posledního řízeného překrutu byla asi 400 m. Celou trať jsem letěl na ekonomický režim, tj. 2000 obrátek a boost plus 4. Chod letounu byl po celou dobu letu dobrý. Celý let až do havárie trval 59 minut. Měl jsem v úmyslu přistát na letišti, avšak po závadě jsem rapidně ztrácel výšku a od tohoto rozhodnutí jsem upustil. Nad letištěm jsem létal 10 min., let do Plzně trval kolem 15 min., 5 min. zdržení v Plzni, let do Písku 10 min. a z písku do Prahy kolem 15 min. Havaroval jsem ve 14:14 hod.

Pro potvrzení uvedené výpovědi požádal Přednosta odd. OBZ. 1. let. div. škpt. Gustav Neumann o šetření:

Žádám o zjištění zda dne 17.12.1945 mezi 13:30 až 13:40 letoun typu Spitfire prováděl řízené výkruty. Pilot hlásil, že dělal asi tři výkruty ve výši asi 300 m. I negativní zprávu urychleně zašlete přímo sem.

Od Letištní peruti OBZ Plzeň přišla odpověď:

Na základě výpovědi očitých svědků hlásím, že uvedeného dne prováděl zde let. typu Spitfire akrobacii v malé výšce.

Sbor národní bezpečnosti stanice Nezvěstice uvádí:

Hlásím, že dne 17. prosince 1945 v době od 13:30 – 14 hod. létal v okolí Nezvěstic, okres Plzeň-venkov rychlý letoun nezjištěného typu, který nad obcí Šťáhlavice provedl leteckou akrobacii. Pak se snesl nad uvedenou již obec a letěl ve výši asi 150 m. Letoun zdržel se nad zdejším okolím 5 – 10 minut a odletěl pak ve větší výši směrem Nepomuk.

Letadlo měl říditi pilot Šlouf z Nové Hutě u Nepomuku, který má ve Štáhlavicích strýce.

Šetření bylo provedeno důvěrně – nenápadně.

Sbor národní bezpečnosti, Velitelství stanice Nepomuk uvádí:

Oznamuji, že dne 17.12.1945 mezi 13 – 14 hod. létal nad Nepomukem a okolí neznámý letoun. Letoun létal ve výši snad 100 – 200 m, i výše a prováděl nějaké akrobacie (lopingy). Z Nepomuku odletěl směrem na Železnou Huť a více se nevrátil. Číslo letounu se nepodařilo zjistit.

V Předběžné zprávě Přednosty OBZ vel. let. k usmrcení chlapců na Labi a havárii Spitfirů NN-O a NN-F dne 17.12.1945 se konstatuje: (razítka a jména jsou bohužel nečitelná)

Obě dvě havárie podle mého názoru jsou zapříčiněny 100% důsledkem letecké nekázně panující u 1. let. divise. Havárie kpt. let. Šloufa Václava byla vyloženě způsobena let. nekázní. Pomalý překrut prováděl ve výšce 300 m, létal na zádech, kterýžto let jest zakázán u motorů Rolls-Royce.

K tomuto hodnocení bych si dovolil poznámku. Václav Šlouf byl velmi zkušený válečný letec (účastník bojů ve Francii, bitvy o Británii, účastník invaze do Francie a instruktor operačního výcviku), velitel peruti u 313. a 312. Squadrony, který jistě velmi dobře znal omezení Spitfiru a nedovolil by si překračovat dobu letu na zádech. Z jeho popisu letu je zřejmé, že onen poslední překrut nebyl toho dne jediný a žádný problém nebyl do té doby zaznamenán. A vzhledem k tomu, že nebyl nikterak kázeńsky řešen (nebo se alespoň nenalezl o tomto zápis) muselo se jednat o nějakou technickou závadu. Měl to být jeho poslední let na rozloučení s letectvem před odchodem do civilu (demobilizoval v lednu 1946).

Do dnešních dní se z tohoto letounu v Leteckém muzeu ve Kbelích dochovala část (pancéřového) krytu nádrže s patrným sériovým číslem.

Kryt nádrže z letoun TE-571 kpt. Šloufa, který se nachází v Leteckém muzeu VHU Praha-Kbely.

 Martin Vích 2023