Savoia-Marchetti SM-73

 

OK-BAG

 

Československé aerolinie

 

Durbarch,pohoří Schwarzwald, Německo

 

  13.8.1938

 

Savoia Marchetti SM-73 /foto SOA Praha/

 

 

 

 Letoun Československých aerolinií SM-73 OK-BAG se dopoledne dne 13.8.1938 vydal na pravidelný let mezi Prahou a Štrasburkem. Posádku stroje tvořili:  pilot Karel Brabenec- šéfpilot ČSA se 7tis. nalétanými hodinami, Alois Krahulec - palubní mechanik a druhý pilot, Bedřich Soukup - telegrafista a navigátor  a Marie Krenterová - stewardka. Na palubě stroje se nacházelo 13 cestujících.

 

Posádka stroje: Alois Krahulec, Karel Brabenec, Marie Hlavová /neletěla/, Marie Krenterová, Bedřich Soukup

 

 

 

Letoun letící cestovní rychlostí 280 km/h měl plánovanou trasu Praha-Štrasburk zdolat během necelých dvou hodin. Posádka se během letu dostala do složitých povětrnostních podmínek bez viditelnosti země. Letěla tedy podle přístrojů, navigaci si zajištovala výpočty a zaměřeními z pozemních stanic. Zde došlo k první ze dvou osudných chyb, které později vyústily v katastrofu. Posádka přijímala zaměření, díky chybě v navigaci se ale ve skutečnosti ocitla jižněji, než se domnívala že se nachází. Druhá osudná chyba byla, že kapitán stroje Karel Brabenec zahájil klesání z cestovní hladiny 3000 metrů aniž by si byl jistý svoji polohou. Neměl  potvzený přelet gonia ve Štrasburku a tím jistotu, že stroj již přelétl přes tisíc metrů vysoké pohoří Schwarzwaldu. Letoun narazil do svahu hřebene jižně od Durbachu, došlo k destrukci stroje a požáru. Jediná přeživší - stewardka Krenterová byla s těžkými zraněními dopravena do nemocnice v Offenburgu. Tam na druhý den zemřela. Celkově si tedy tato havárie vyžádala sedmnáct obětí.

 

Seznam cestujících osudného letu. /Nár. Archiv via Miroslav Jindra/

 

 

O události informoval dobový tisk i odborné časopisy - zde článek z časopisu Letectví, ročník XVIII, číslo 8, srpen 1938. / Zaslal p. Pavel Kohout/

 

Výprava na místo havárie po 75 letech od události.

Nápad, vypravit se na vzdálené místo havárie v Schwarzwaldském pohoří jsem dostal po přečtení knihy Ing. Ladislava Kellera "Nehody letadel v Českolovensku 1918-39". O úmyslu jsem se zmínil kolegovi Mírovi Jindrovi, leteckému nadšenci, který shodou okolností v té době  dokončoval svoji knihu "Nebe,peklo,zem". Kniha pojednává o první letušce ČSA Máji Staré a o historii předválečného civilního letectví v Československu. Tím jsem ho dostatečně "naočkoval" a vzhledem k souvislostem mezi nehodou a jeho připravovanou knihou proběhlo naplánování a realizace nápadu velmi rychle.

Na místo havárie jsme se po přípravách vypravili na podzim roku 2013. Míra provedl pečlivou navigační přípravu na základě dochovalých dokumentů o nehodě. Díky korespondenci s úřady v okolí nehody se mu dokonce podařilo získat z archivu svědeckou výpověď   jistého p.Hubera, vinaře z Durbachu, který byl prvním člověkem, který na místo havárie v r. 1938 dorazil a nalezl zraněnou stewardku Krenterovou. Místo havárie je sice v dokumentech popsané, po prostudování map jsme ale zjistili, že nalézt jej nebude jednoduché. Po příjezdu do Durbachu a pohledu na strmé okolní kopce částečně skryté v mlze, jsme si nalezením místa už vůbec nebyli jisti. Jak se ukázalo, klíčové pro nás bylo nakonec jméno zmíněného svědka z r. 1938- p. Hubera. Na jednom ze svahů jižně od Durbachu jsme narazili na reklamu na firmu- vinařství Alfred Huber. Jak se ukázalo, majitel firmy je synovcem svědka havárie. Naštěstí pro nás, pan Alfred Huber o havárii od svého již zesnulého strýce věděl a pamatoval si zhruba místo havárie. Podařilo se nám ho "ukecat", takže osedlal svůj off-road a na místo havárie nás dovedl. 

Na místě havárie bylo nalezeno několik zajímavých fragmentů, mezi nejzajímavější patří zbytek sluchátek navigátora Bedřicha Soukupa. Byly nalezeny stopy po rozsáhlém požáru a množství trubek z konstrukce trupu letadla. Na základě nalezených stop na místě se dá vyvrátit  několik  faktů uvedených v dokumentech a v knize Oldřicha Doubka. Havárie se rozhodně nestala na vrcholu kopce ve výšce 640m, jak je uváděno ale zhruba o sto výškových  metrů níž. Místo je vzdušnou čarou necelý kilometr od vrcholu Brandeckkopf, na  hřebeni. Letadlo zřejmě nehavarovalo v klesání a na velké rychlosti. Zdá se, že posádka stroje svah spatřila již v určitém časovém předstihu a uvedla letoun do stoupání. Během toho stroj ztratil rychlost a zachytil o vrchol hřebene na východní straně již téměř bez rychlosti. Následkem toho pak přepadl na druhou stranu a většina trosek skončila jen několik desítek metrů od hřebene.

Na místě havárie se nenachází žádný pomník, který by připomínal tuto tragickou událost. Místo je velmi odlehlé a pravděpodobně málokdo v Durbachu o havárii ví.  Proto jsme na strom, který se nachází v místě nárazu stroje umístili připravenou tabuli, která tuto událost připomíná.

 

Cesta na hřeben kopce Brandeckopf Alfred Huber, Miroslav Jindra
   

 

 

   
1938 2013

 

 

Rozmetané trosky OK-BAG. Na fotografii je v levé straně zřetelný je motor Walter Pegasus.

 

   

 Tabulka, kterou naše výprava umístila na místě havárie

 

Autor webu na místě havárie- rok 2013

 

Část sluchátek Telefunken radiotegrafisty B. Soukupa Zbytek akumulátoru
   

 

Zbytek neznámého přístroje Část motoru Walter Pegasus
   

 

Části trubkové konstrukce trupu Spečený kov-stopy po požáru stroje
   
   
Zbytek pera zn. Hardmuth automatic  
 

 

 

Informace čerpány z knihy Ladislava Kellera "Nehody dopravních letadel v Československu 1918-1939"

 

 

Pavel Krejčí, Miroslav Jindra  4.2014