North American P-51D Mustang

44-72523      VF-Q

4. Fighter Group, 8. AF

Capt. Carl R. Alfred

Ohrobec okr. Praha-západ, 16.4.1945

V polovině měsíce dubna 1945 se Čechy nacházely stále v hlubokém týlu bojů a proto se staly, za přispění nepříznivého počasí, posledním útočištěm německého letectva. První vhodný den v pondělí 16. dubna 1945 americké letectvo udeřilo. S cílem zabránit zbytku německého letectva ohrozit bombardovací svaz zasáhlo proti letištím v Čechách hned několik stíhacích skupin americké 8. letecké armády.

Nejaktivněji se útoku zhostila padesátka letců 4. stíhací skupiny. Její část A „Horseback“ vedená zástupcem velitele jednotky a zároveň leteckým esem Lt.Col. Sidney S. Woodsem odstartovala v pravé poledne z jihoanglické základny Debden, aby přímým letem po třech hodinách dosáhla Prahy. Cílem pro 336. Squadron se stal prostor letišť Kbely-Letňany-Čakovice, zatímco 335. Squadron zasáhla patrně až nad Klecany. Německé letectvo v Klecanech přišlo o 24 zcela zničených a 10 poškozených Ju-87 Stuka a 6 FW-190 od bitevní eskadry SG 2, v Letňanech o 11 strojů Ju-52 dopravní jednotky TG 3 a útržky dokumentů dokládají ve Kbelích ještě 5 rozstřílených průzkumných strojů Ju-188 a Do-217. Po vyhodnocení mise bylo letcům 336.Sq přiznáno 27 (9 Ju-88, 6 Bf-110, 6 Ju-52, 3 Me-410, 1 Do-217, 1 Bf-109 a 1 neurčený) a 335.Sq celkem 33 (10 Do-217, 5 Ju-88, 4 Ju-52, 2 Bf-110, 2 Me-410, 2 FW-190, 1 He-177 a 7 strojů se nepodařilo určit) zničených německých letadel. Skutečný efekt útoku je tedy sporný, ale americkou stranou byl výsledek považován za excelentní. Do análů 4. skupiny se však mise zapsala nepřekonanou ztrátou 8 vlastních strojů včetně velitele Lt.Col. Woodse, kterou způsobila hustá protiletadlová střelba obránců letiště. Zatímco velitel a 5 dalších sestřelených letců se zachránilo nouzovým přistáním nebo na padáku a za necelý měsíc se ze zajetí vrátili k jednotce, pro 2 letce skončila mise fatálně.

Hezký snímek žokejů 4. Fighter Group. Hned dva z mužů na snímku se z akce 16.4 1945 nevrátili. Capt. Alfred (vpravo dole) zahynul u Ohrobce, Capt. Edward Gimbel ( stojící, uprostřed) se zachránil na padáku, jeho Mustang dopadl u obce Kolešovice. Maj. Pierce McKennon (připalující si cigaretu) měl toho dne štěstí. Svého poškozeného "Ridge Runnera" dotáhl na předsunutou základnu a po provizorním ošetření přelétl zpět do Debdenu. Zahynul dva roky po válce jako instruktor cvičného letounu.

Osud jednoho z letců se naplnil blízko obce Ohrobec. Kronika bývalého Chodova zaznamenává: "Jedno ze zasažených letadel dopadlo také na katastr naší obce... (případ jednoho z 6 zachráněných 2./Lt. Benjamina L.Griffina, který s lehkým zraněním byl zajat) ... Další zasažené letadlo, hodně poškozené, letělo směrem přes obec Kunratice, sledováno dalším letadlem." Kronikář patrně pozoroval poslední let protiletadlovou střelbou zasaženého Mustangu No. 44-72523 Capt. Carla R. Alfreda, doprovázeného Mustangem jeho kolegy 1./Lt. Harolda H. Fredericka. Capt. Alfred již u Cholupic odhodil překryt kabiny ve zřejmém úmyslu pokusit se o nouzové přistání. S hořícím strojem přeletěl Ohrobec a dosedl „na břicho“ do pole p. Pařízka severozápadně od obce (dnes již zastavěný prostor ulic Spojovací-Krátká). Letadlo se okamžitě vzňalo a dle svědků se zdálo, že se letec v kabině zachytil a nepodařilo se mu včas se vyprostit. Druhý letec ještě zakroužil nad místem havárie a poté odletěl na západ. V hořícím vraku začaly zakrátko explodovat poslední zbytky nevystřílené munice a místo již obsadili němečtí vojáci. Nezbývalo než čekat až oheň dohoří. Vrak letadla, patrně jen ohořelý motor, byl dopraven na dvůr statku čp. 3 starosty p. Šafránka. Ostatky letce byly na německý příkaz dopraveny do márnice hřbitova ve Zvole a poté anonymně pohřbeny.

Do armádního dokumentu zaznamenal 1./Lt. Harold H. Frederick, který si se štěstím prožil sestřelení v první den invaze v Normadii 6. června 1944 a nad Prahou dne 16. dubna si připsal 3 zničené nepřátelské stroje, poslední okamžiky: "Při opouštění prostoru letiště Kbely po třetím průletu jsem spatřil nějaké letadlo odlétající najih a zároveň jsem poprvé uslyšel Capt. Alfreda. Oznamoval, že jeho stroj byl zasažen. Několikrát jsem ho potom volal, ale nedostal jsem již žádnou odpověď. Oblétl jsem tedy jeho stroj "Q" a znovu se pokusil o kontakt. Ptal jsem se na poškození jeho stroje, ale místo odpovědi se zeptal: "Jsi to ty, Freddie, na devátý hodině ?" Odpověděl jsem "yes" a snažil jsem se co nejvíce přiblížit k jeho letounu, který mi asi na 15 sekund zmizel z dohledu. Když jsem ho opět spatřil, byl ve velmi ostré zatáčce a směřoval k zemi. Bylo nezbytné, aby vyskočil, ale žádný padák jsem nespatřil. Několikrát jsem ho ještě bez odpovědi volal. Pozoroval jsem proto dále jeho stroj, který po klouzavém letu havaroval na zemi a začal hořet. Vše se událo velmi rychle přibližně v 15 hodin asi 20 km jižně od Kbel."

Všech 8 letců, kteří se nevrátili zpět na domovskou základnu, bylo prohlášeno za nezvěstné, Capt. Alfred byl veden mezi pohřešovanými do 20.10.1945, kdy byl prohlášen za padlého v akci. Pro obyvatele Ohrobce a okolí bylo stále anonymní tělo padlého letce americkými úřady dne 7. srpna 1946 na Zvolském hřbitově exhumováno a až později na základě identifikace bylo ztotožněno s neznámým osudem Capt. Alfreda. Dnes je Carl R. Alfred pochován na americkém vojenském hřbitově Lorraine v St.Avold ve Francii.

Druhý padlý letec 4. stíhací skupiny Capt. Leroy A. Carpenter smrtelně havaroval mezi obcí Ořech a Chýnice. Nejen 4. skupina utrpěla nad Prahou vážné ztráty, jen asi o hodinu později po útoku na letiště v Ruzyni smrtelně havaroval další americký letec Capt. Robert B. Holmes.

Napadením pražských základen dne 16. dubna 1945 ale intenzivní letecké útoky a zuřivé souboje nad Prahou teprve začaly.

Na místě havárie letounu Capt. Alfreda je dnes nová zástavba která překryla stopy po této události . Po havárii nejsou stopy ani v blízké rokli.

Zpracoval Jan Vladař, Pavel Krejčí 4.2014