Let L-200 v.č. 170615

OK-OFJ

ČSA - oddíl Aerotaxi

Ján Višňovec (pilot) †

Jozef Mikuláš †

Štefan Ružic †

Peter Bukovič †

Michal Molnár †

Kelčský Javorník okr. Kroměříž  25.4.1961

L-200 ve službách oddílu Aerotaxi ČSA na "staré Ruzyni".

Špatné počasí a horský terén - kombinace, která se vymstila řadě i zkušených letců. V šedesátých a sedmdesátých letech zapříčinila řadu leteckých katastrof letounů Aerotaxi ČSA. V uvedeném období se jich dá napočítat víc jak deset a jsou všecny jako přes kopírák. Scénář vypadal vžddy nějak takto: Letoun Ae-45 nebo L-200 pilotovaný zkušeným "taxikářem". Špatné, nebo  zhoršující se počasí, nízká oblačnost, snaha proklesat mraky či se do nich v nízkém letu nedostat...náraz do terénu.

Přesně takový byl i průběh nehody L-200 pilotované zaměstnancem ČSA Janem Višňovcem a se  čtyřmi pasažéry na palubě.

Událost se odehrála brzy po ránu, dne 25.dubna 1961. Čtyři zaměstnanci Slovenských lodeníc Komárno se toho dne měli dostat do Ostravy na služební jednání. Den předtím, 24.4. přeletěl pilot Aerotaxi Jan Višňovec (nar. 17.7.1924) do Nových Zámků (okresního města v Nitranském kraji, asi 80 km východně od Bratislavy) a přenocoval zde. Ráno následujícího dne přijel na letiště zhruba v 05,40 hod. Zavolal telefonicky na oblastní službu do Bratislavy, vyžádal si let VFR po trati NOVÉ ZÁMKY-OSTRAVA a obdržel "pořadovou 0404" (Pro ty, kdo nezažili onu dobu budování rozvinuté socialistické společnosti- každý mimoletištní let VFR se tehdy plánoval a pilot musel obdržet od vojenské složky tzv. "pořadovou"- tedy číslo, pod kterým se pak hlásil. Povolení se žádalo i pro místní letovou činnost, neexistovalo létat bez povolení). Po obdržení pořadové převzal Višňovec letadlo od staničního mechanika a usadil do letounu cestující. Vzlet proběhl na minutu přesně podle plánu, v 06,00 hod. Nad Slovenskem bylo počasí dobré, ale v prostoru Beskyd se rozprostírala nízká oblačnost se základnou zhruba ve 300 m nad terénem a s vršky ve 900 m na QNH. V Ostravě panovalo počasí na limitech VFR- oblačnost 6/8, základna v 360 m a dohlednost 5 km. Višňovec se ohlásil Ostravě v 06,42 hod s tím, že míjí Radhošť. V té době ale už  letěl nad souvislou oblačností a zřejmě předpokládal, že v Ostravě mraky "píchne" a přistane. Řídící v Ostravě si to uvědomoval. Vyhodnotil ale situaci tak, že do Ostravy se  pořadová 404 nedostane. Zjistil počasí  v Holešově a Brně a v 06,46 nařídil pilotovi vrátit se do Nových Zámků nebo divertovat do Brna. Pilot ohlásil, že poletí do Brna a dodal, že po přeletu kopcovitého pásma Beskyd nemohl sklesat pod mraky a pokračovat při zemi za viditelnosti. Následně se ostravský řídící pilota zeptal, jestli letí stále nad mraky. Pilot odpověděl, že má polohu "asi Hranice", což svědčí o tom, že nad mraky stále letěl. V 07,05 volal řídící letoun znovu, ale už se nedovolal. Ani nemohl. Tou dobou již letoun několik minut ležel rozmetaný v lese a hořel. Podle vyšetřování se pilot zhruba v 06,54 domníval, že již minul kopcovitý terén a zahájil klesání přes mraky. Při tom zachytil o lesní porost jen několik desítek metrů od kóty 864 "Kelčský Javorník". Velká smůla- stačilo, kdyby letěl 50 metrů vlevo nebo vpravo, či o pár metrů výš a k havárii by nedošlo. Pilot stroje zřejmě v poslední chvíli prudce přitáhl ve snaze se nárazu do lesa vyhnout. "Dvoustovka" totiž chytila o stromy nejprve ocasními plochami, které se utrhly. Potom teprve došlo k nárazu do lesa kabiny s posádkou a nosných ploch. Všech pět osob bylo během nárazu z trupu vymrštěno a utrpělo zranění, kterým okamžitě podlehly. Trosky stroje pak zachvátil požár.

 Pilpot stroje v poslední chvíli prudce přitáhl, tím došlo jako první k zachycení ocasních ploch o stromy a jejich utržení.

Bezprostřední příčinou nehody byl náraz do lesního porostu. Hlavní příčinou bylo klesání přes oblačnost při neznalosti přesné polohy. Letadlo nebylo vybaveno pro let IFR  a pilot neměl pro IFR ani kvalifikaci.

Jak už to tak bývá, byla zjištěna řada nedostatků. Pilot si před odletem z Nových Zámků nevyžádal informaci o stavu počasí v Ostravě ani meteorologickou předpověď. Pilot se dostal nad mraky, ačkoliv pravidla pro VFR let nad souvislou vrstvou oblačnosti vylučují.

Byla přijata řada opatření, aby se případ neopakoval... nicméně už o několik měsíců později došlo k další podobné události (případ OK-OFG - bude brzy rovněž na Badatelně)

Nejvyšší bod v širokém okolí,  Kelčský Javorník (864 m.), a rozhledna na jejím vrcholu. Pohled z místa, kde došlo k prvnímu kontaktu se stromy.

 Asi 50 metrů od vrcholku, místo, kde shořela kabina stroje.

Pomník vybudovaný na místě havárie. V okolí lze dodnas nalézt drobná fragmenty OK-OFJ

Prameny:

Vyšetřovací spis /NA Praha/

Pavel Krejčí 4.2025