Suchoj SU-7BM "5323"
28.sbolp Čáslav
mjr. Jiří Šmejkal
Sološnica okr. Malacky (Slov.) 16.6.1969
SU-7BM ze stejné výrobní série jako stroj ztracený dne 16.6.1969
SU-7BM "5323" /Vítězná Křídla, vydáno 6.10.1966 via R. Palička/
Letecká základna a střelnice Malacky se v průběhu budování čs. letectva stala pro svoji rozsáhlost nejdůležitějším vojenským prostorem pro nácvik cvičného bombardování a ostrých střeleb. V Malackách se intenzivně střílí a bombarduje už od r. 1922 a při střelbách se zde vystřídaly všechny bojové útvary bývalého Československa. Střelby se prováděly buď při intenzivním, zpravidla jedno až dvoutýdenním výcviku přímo z letiště Malacky, ale časté byly i nácviky, kdy letouny startující z domovských letišť využily prostory terčů a zase se vracely domů. Takto intenzivní provoz ovšem přináší i maléry všeho druhu a pokud si někdo (jako třeba já) dělá do mapy záznamy míst dopadů letadel, tak střelnice a okolní oblasti Záhorie a Malé Karpaty má červenými kolečky přímo posety. Nemalou měrou se na tom v éře strojů SU-7 podílel 20. a 28. sbolp (stíhací bombardovací letecký pluk). V mapě jsou to kolečka, ale Malých Karpatech je po "sůčkách" hned několik pořádných děr v zemi.
Čáslavský 28.sbolp se počátkem léta 1969 přesunul do Malacek na čtrnáctidenní střelby. Jeho příslušník, mjr. Jiří Šmejkal prováděl 16.6.1969 cvičnou střelbu kanonem na pozemní cíl. Po vybrání první zteče letěl na severovýchod směrem na přímo ukázkový orientační bod - hrad Plavecké Podhradí. Po něm měl točit na bojový kurz k další zteči. Ve výšce 650m při rychlosti 950km/hod začal motor AL-7F-1 jeho stroje "5323" najednou silně bouchat. Intenzita a kadence ran zněla jako při střelbě, nejprve ho napadlo, jestli se náhodou samovolně nespustil jeden z kanonů. Vzápětí se ale ujistil, že zbraňové úseky má vypnuté a přenesl pozornost k činnosti motoru. Havarijní tabla nesvítila, ručička otáčkoměru ale kmitala kolem 97 procent. Mjr. Šmejkal situaci vyhodnotil jako pumpáž, stáhl proto plynovou páku na nižší otáčky. Jakmile pohnul plynovou pákou, otáčky prudce klesly až na 40 procent, a tlak oleje spadnul na "0". Jelikož v tu chvíli měl přímo před sebou vesnici Sološnica přiklonil stroj mírně doprava do kopců. Ohlásil řídícímu po rádiu přípravu ke katapultáži, přitažením letoun odbrzdil na 450km/hod a ve výšce 1100m se katapultoval.
Jeho stroj dopadl do prudkého svahu pod vrcholkem Malá Vápenná, asi 1 km od jižního okraje Sološnice, zaryl se do země a vybuchl. Pilota snesl vítr mezi stromy, kde přistál na padáku ve větvích. Zde zůstal na chvíli viset, vzápětí větve praskly a pilot dopadl asi ze sedmi metrů do koryta potoka mezi kamení. Ke kompresní zlomenině obratlů páteře utrpěné při katapultáži si tak přidal ještě těžkou frakturu kotníku. Asi po 30 minutách slyšel nějaké hlasy a křikem se mu podařilo přivolat pomoc.
Fotografie trosek "5323".
Vyšetřovací komise označila za příčinu samovolné přestavění lopatek kompresoru do reverzní polohy, z +3 na -15 stupňů. Mjr. Šmejkal se po vyléčení k létání vrátil, ze zdravotních důvodů ale po krátké době od létání odešel a pracoval na čáslavské věži.
Místo dopadu v r. 2025. Ve stráni je dodnes patrný hluboký zásek po dopadu a následném vyprošťování trosek těžkou technikou.
Za pomoc s nalezením místa děkuji panu Milanu Tomášovi ze Sološnice, který v oblasti dříve působil jako lesník.
Drobné fragmenty SU-7BM "5323"
Prameny:
"Zpráva o vyšetřování letecké nehody"- VUA Praha
www.valka.cz
Pavel Krejčí 03.2025