Fw 190F-9/R1 W. Nr. 445 399 ?
ex SG 77 (?)
mjr. Jiří Maňák
Letňany 28.6. 1946
Focke-Wulfy Fw 190 zajištěné Partyzánskou skupinou Ludvíka Svobody na chrudimském letišti v květnu 1945. Stroje byly v letuschopném stavu, s jedním z nich se pokoušel v červnu 1946 přelétnout do Letňan pilot LVU mjr. Jiří Maňák.
/foto- Facebooková skupina Vzpomínky na starou Chrudim/
mjr. Jiří Maňák (1916-1992)
V dějinách československého letectva snad neexistuje větší mysterium, že typ Fw 190, zkoušený a létaný pod československými znaky. Má se jednat o typ s hvězdicovým motorem (tedy ne „Déčko“) a všeobecně se uvádí, že se jednalo o typ FW 190A-8 (což je ale s největší pravděpodobností „obecně oblíbený omyl“). Pokud pominu typy He 111 a He 219, ke kterým přeci jen drobné torzovité podklady o službě v našem letectvu jsou k dispozici, není snad žádný jiný letoun od Luftwaffe, který by – zejména mezi modeláři – vzbuzoval tolik otázek. Diskuze o tomto bájném stroji začala druhým vydáním knihy Václava Šorela „Letadla československých pilotů“, kde byl prvně publikován bokorys Fw 190A-8 s československými znaky a tento prvotní pramen později doplnila polská publikace „Samoloty II. wojny światowej (MiG -3, Tempest, Fw190)“, vydaná edici Klub 1:72 Skrzydlatej Polski z r.1991. Tam byla publikována další kamufláž československého Fw 190A-8 a to v barvách RLM 75/74/76, doplněna na hřbetu krytu motoru a zbraní a překrytu kabiny barvou RLM 82. Stroj měl mít československé kulaté znaky modře lemované na směrovce a křídlech. Tyto dvě kamufláže byli později základem pro množství modelů Fw 190A-8, s československými znaky na křídlech. Je nutno přiznat, že Šorel i autor kamufláže v polské publikaci si zbarvení letounu „vycucali z prstu“ a že se nejedná o nic jiného než o pouhou představu autorů těchto malůvek, které nebyly doloženy žádnou fotografií.
Následovali roky dohadování a až v poslední letech torzovitě vyplouvají z archívů zlomky informací, které do otázky Fw 190, létajícího u československého letectva vznášejí více faktických informací.
Typ Fw 190A se na našem území skutečně testoval a to v roce 1942. Podle publikace „VZLÚ – 85.let ve službách letectví“, tento výkonný stíhací letoun létal v tomto ústavu už v krátkém čase od 10. do 30. listopadu roku 1942 (za okupace během války se ústav stal pražskou filiálkou Německého leteckého ústavu v Berlíně DVL - Deutsche Versuchsanstalt für Luftfahrt). Bylo s ním uskutečněno několik blíže neurčených měřicích letů. Zmíněná publikace uvádí že šlo typ A-8, nicméně v roce 1942 byla tato varianta ještě velmi vzdálená sériové výrobě, pravděpodobně se jednalo o variantu nižší.
Takže typ Fw 190A technikům z VZLÚ (Výzkumný a zkušební letecký ústav v Letňanech, v roce 1946 se nazýval VLÚ – Vědecký letecký ústav) znám byl. Možná i proto bylo rozhodnuto v roce 1946, tento letoun otestovat přímo v továrně. Z jakého důvodu, není zcela jasné, ale VLÚ tehdy testovalo téměř vše zajímavé, co tu po Luftwaffe zbylo. Typ dostal sice československé označení S-90, ale jaký byl přesně důvod testování jeho testování, jsem nikde nedohledal. Nepředpokládám, že by se jednalo o možnost zařadit tento typ do našeho vznikajícího letectva, na našich letištích po Luftwaffe jich nebylo dostatečné množství a přednost dostaly rekonstruované letouny Messerschmitt Bf-109. Možná ale zájem o Fw 190 vyvolalo testování právě Messerschmitt Bf-109 v VLÚ. To začalo v únoru 1946, jednalo se o „čistý“ Bf 109G-10 (ne o Avii S-199) a byla prováděna rozsáhlá řada zkušebních letů s tímto typem. Je ale možné, že VLÚ chtělo zjištěná data porovnat s druhou standartní stíhačkou Luftwaffe, tedy s Fw 190.
Tak či onak někdy v červnu 1946 obdržel zkušební pilot Jiří Maňák VLÚ pokyn přelétnout jeden Fw 190 do Letňan na testovací zkoušky. Životopisem tohoto známého pilota se zde nebudeme zdržovat, každopádně se jednalo o jednoho z nejzkušenějších československých pilotů, který ovšem část 2. světové války strávil v německém zajetí, a to od 28. srpna 1943, po svém sestřelení na Typhoonu Mk.IB JP613 (označení TP-N), kdy byl zasažen flakem nad belgickým pobřežním městem Knokke. Kvůli poškozenému chladiči se jeho Typhoonu zadřel motor, letoun skončil v moři a vítr trosečníka zahnal k ostrovu Walcheren, kde byl zajat.
Po osvobození a návratu do vlasti krátce působil u 2. letecké divize v její mírové posádce, v rodných Českých Budějovicích. Jeho další dráha se věnovala letecké výzkumnictví. V letech 1945-1948 působil jako zkušební pilot a velitel leteckého oddělení u Vědeckého leteckého ústavu (VLÚ) v Praze-Letňanech. Rukama mu zde prošly mj. nové sportovní a turistické typy jako M-1 Sokol, Ae-45, ale i bojové stíhací Messerschmitty Bf 109G-10 (v Československu označených jako C-10 nebo S-99), dále jemu důvěrně známé Spitfiry LF.Mk.IXE (S-89) a dokonce i proudové Messerschmitty Me 262 Schwalbe (S-92). Zkoušel i různé kluzáky a větroně a intenzívně se věnoval plachtařské akrobacii.
Major Jiří Maňák se tedy někdy v červnu 1946 vydal pro jeden Fw 190 do Chrudimi. Dá se předpokládat, že tam přeletěl na některém ze strojů VLÚ. Na konci druhé světové války zde svůj konec našla část německá bitevní jednotka SG 77, která měla ve výzbroji bitevní typu Fw 190F (jmenovitě používala poslední varianty typů F-8/F-9, některé zdroje mluví i o několika stíhacích A-8) a množství těchto letounů se nacházelo ještě v roce 1946 v dobrém stavu právě na tomto letišti. Důvodem, proč byla zvolena Chrudim mohlo být i ten, že od 1.5.1946 byla Letecká spojovací škola 1 (LSŠ 1) v Pardubicích a LSŠ 2 ve Spišské Nové Vsi přemístěna do právě Chrudimi, kde pokračoval praktický letecký výcvik (už u LSŠ). Výcvik byl prováděn pro odbornosti palubní radiotelegrafista, pozemní radiotelegrafista, radiotelegrafista k obsluze gonioaparátu, radiomechanik letounový, radiomechanik pro pozemní siť a zařízení, radiomechanik radiolokační, obsluha radiolokační stanice. Dále zde probíhal výcvik spojovacích důstojníků, rotmistrů a délesloužících letectva, přeškolovací kursy pro důstojníky – výkonné letce, a zvlášť nařízené kursy při zavedení nového spojovacího materiálu. Bylo zde asi více schopných leteckých mechaniků než na polním letišti v Hradčanech u Mimoně a školním letišti v Liberci a počet zachovalých strojů Fw 190 jak bylo konstatováno, zde byl také větší.
Foto : Modelář Extra 24/2014 (Jan Máče – Letadla v povstání)
Foto: Aukro.cz
Foto z dubna 1946 zachycující Fw 190 v Chrudimi - www.modelari.org
V materiálech jsou uváděna tři různá tři uvedená data toho letu a to: 6.6. 1946, 26.6. 1946 a 28.6. 1946. Let měl být z Chrudimi, v tom se všechny zdroje shodují a měl skončit nouzovým přistáním: podle jednoho zdroje u Heřmanova Městce, podle druhého zdroje v obilném poli u Letňan. Podle informací z Leteckých listů a zejména od Miroslav Pajera (kniha Křídla pro vítězství a poválečnou obnovu), které můžeme považovat za ověřené, položil major Maňák mašinu na břicho do pole se vzrostlým obilím někde u Letňan. Mělo to být při přeletu z Chrudimi a to dne 26.června 1946. Výrobní číslo stroje bylo 445 399, na tom se oba prameny shodují.
Požádal jsem pana Miroslava Irru, našeho předního odborníka na československé letouny o jeho vyjádření k tomu letu, které si dovolím zde publikovat v zaslaném znění:
„Dobrý den, Vaše důvěra mne sice těší, ale bohužel, nevím o nic více než vy. Pokud si vzpomínám, jediný článek o tomto případu byl před již drahnými lety (asi kolem roku 1996-7) v Leteckých listech, vydávaných S. Dudkem (už nejsou). Tam asi bylo i W. Nr. 445399 a datum přeletu 26.6.1946, nouzák měl být v Letňanech. Pokoušel jsem se pídit po Maňákově zápisníku letů, ale v té době on již nebyl na živu, u příbuzenstva jsem nepochodil. Snad jej prý měla jeho sestra v Anglii, takže z toho nic nebylo. Od Jaroslava Farkaše (JaPo Publishing) mám info, že 14.1.1947 byl výnosem čj. 50377 zrušen návrh na opravu Fw 190 W. Nr. 445399.“
Takž si shrňme zjištěné:
Pravděpodobně jediný let letounu Fw 190 a to typu F-9 v československém letectvu proběhl po trase Chrudim – Letňany. Jednalo se pravděpodobně o původní stroj jednotky SG 77, který (alespoň podle fotografií) nenesl žádné označení. Pilotoval ho major Jiří Maňák, zkušební pilot VLÚ, který ho zakončil nouzovým přistáním u Letňan. Stroj měl W.Nr.445 399, jednalo se o typ Fw 190F-9/R1, a byl při přistání poškozen, a následně 14.1. 1947 zrušen (což by znamenalo, že stroj byl přemístěn (asi odvezen) na letiště VLÚ). V poválečných záznamech VLÚ neexistuje záznam o jeho testech, takže tento typ zde nakonec zkoušen nebyl.
Ke stroji W.Nr.445 399 se váží ještě dvě drobné záhady:
V databázi známých ztrát Luftwaffe u typu Fw 190F za roky 1944 a 1945, jsem nenašel žádné W.Nr. které by bylo 445 xxx. Ztráty oscilují okolo čísel W.Nr. 440 xxx. Nenašel žádný vůbec Fw 190F, který by měl W.Nr. 445 xxx. Je všeobecně uváděno, že série 445 xxx F-8 a F-9 je vedená v seznamu výroby F-8 a F-9 u Arada a Dornieru. Nicméně nenašel jsem ani jedinou fotku či jediný záznam o ztrátě / poškození jakékoliv letounu z této série. Mimo W.Nr. stroje na kterém měl letět Maňák. SG 77 a žádná jiná jednotka nemá v seznamu ztrát / poškození žádný stroj ze série 445 xxx. To je trochu podivné… Je ale klidně možné, že vyrobených letounů série 455 xxx bylo postaveno velmi málo a k bojovým jednotkám mohly dorazit pouze jednotlivé kusy, a navíc evidence ztrát z posledních tří měsíců roku 1945 je nekompletní.
Patří motorová jednotka Fw 190 vystavená ve Kbelech k Maňákovu letounu? Ví o ní někdo něco více - třeba nějaká výrobní čísla z tohoto motoru? Celá motorová jednotka byla do sbírek VHÚ převedena z Národního technického muzea v roce 1993. Podle neověřených informací se motor do sbírek NTM dostal v roce 1955 z Leteckých opraven Malešice. Ale jak se dostal do Malešic?
Toliko mnou shromážděná data k typu Fw 190 u československého letectva. Pokud je dokážete někdo doplnit, budu jen rád ….
Martin Šíla
Prameny:
Letecké listy
Miroslav Pajer - Křídla pro vítězství a poválečnou obnovu
Ladislav Vymětal, Jožka Špelina - VZLÚ – 85.let ve službách letectví
Modeláři Extra 24/2014 (Jan Máče – Letadla v povstání)
JIŘÍ MAŇÁK - Život na Praze 14 Život na Praze 14 (praha14.cz)