MiG-21F   v.č. 760708

"0708"

2. letka, 9. slp Bechyně

por. Kurt Posselt

Pleše, Kardašova Řečice okr. Jindřichův  Hradec

9.4.1979

Ze všech úhlů elegán - stroj MiG-21F.

V sedmdesátých  létech minulého století zaznamenal 9.slp několik nehod a katastrof, které se dají, mimo jiného, zařadit do kolonky - neobvyklé. S některými se na čtenáři již na mém webu setkali. Havárie "jednadvacítky" por. Kurta Posselta 9.4.1979  je další z nich.

Mladý, 24-letý pilot 2. letky 9.slp  Kurt Posselt (jehož nepříliš znějící jméno vysvětluje místo narození - Varnsdorf) prováděl onoho dne cvičení č. 28 OBSL. To znamenalo navigační let ve výšce 6700 metrů, kdy zároveň tvořil  cvičný cíl pro naváděné stíhače. Zpočátku let probíhal bez problémů, ovšem po několika desítkách minut pilot pocítil, že mu není dobře od žaludku. Zcela odůvodněně si začal vyčítat předletové jídlo s přílohou hrášku a meziletovou stravu, kterou činilo lečo, které "zazdil" sklenicí studeného mléka. Asi po 40 minutách letu dostal pokyn k obrácení rolí a provést několik ztečí na posledního navedeného stíhače a poté se připravit na sestup na základnu v Bechyni. V té době mu již začalo být opravdu špatně. Aby tento stav zahnal, rozhodl se osvěžit dýcháním čistého kyslíku z masky. Ani po zhruba minutě a půl rychlého a hlubokého  dýchání se stav nezlepšil. Naopak, bylo to stále horší, letec začal mít pocit brnění v končetinách a bylo mu na omdlení. To se projevilo v nepřesnostech pilotáže, problémech s vykonáváním pokynů řídícího  a to zase vedlo ke  stavu úzkosti, do které se postupně dostal. Snažil se informovat řídícího, ale hlášení  bylo nečitelné. Pilot si uvědomil, že upadá do bezvědomí. Vysoukal ze sebe nezřetelné  hlášení "Je mi strašně blbě, jdu z toho ven" a z posledních sil inicioval katapultážní sedadlo. K plnému vědomí se probral, až když se snášel pod otevřeným padákem, který se pak pokoušel zesláblýma rukama řídit. Dopadl nezraněn nedaleko Kardašovy Řečice kde se o něj do příjezdu vojáků postarali místní obyvatelé.

Neřízený stroj pokračoval ještě chvíli v letu, než nikým nepozorován "zahučel" do bažinatého terénu mezi rybníky u obce Pleše. Stroj se trefil do prostoru, který je tvořen ostrůvkem lesa. Dopadl kolmo, vysokou rychlostí a téměř celý zmizel v podmáčených hlubinách. Na povrchu zůstaly pouze nepatrné části křídel,  kormidel a přídavné podtrupové nádrže. Koruny vysokých stromů místo události milostrdně zakryly a tím způsobily problém pátračům ve  vrtulníku Mi-8 i letounu L-29, který byl do prostoru vyslán havarovanou "jednadvacítku" hledat. Teprve po cca 24 hodinách od události  ji náhodně nalezli obyvatelé Pleše, kteří se vydali k rybníkům.

Vzhledem k tomu, že v té době již byla k dispozici výpověď pilota, který přiznal, že příčinou byla jeho indispozice a nikoliv technická závada, pokusy o vyzdvižení vraku byly poměrně chabé. Pomocí bagru byly vytaženy pouze části kormidel a trupu. Kráter se rychle zapňoval bahnem a tak bylo rozhodnuto vrak stroje na místě ponechat. Dle vyprávění místních obyvatel, armáda učinila  pokus místo zavézt betonem. Dle jejich vzpomínek  několik plných míchačů betonové směsi  bezúčelně zmizelo v černé díře, která se pak zaplavila vodou a bahnem. Vrak letadla  odpočívá v bažinách dodnes.

Místo nehody v r. 1979

Na povrchu zůstalo pouze několik menších plechů. Vše ostatní odpočívá v bažině u obce Pleše dodnes.

Na místě nehody, srpen 2024.

Místo dopadu je stejně tak jako v r. 1979 zarostlé vysokými stromy, kráter je stále dobře zřetelný. V okolí lze nalézt množství plechů a dalších součástí "0708"

Za příčinu nehody byla označena ztráta schopnosti pilota ovládat letoun. Nevolnost byla způsobena požitím nevhodného jídla a následnou snahou pilota to "rozdýchat". Lékařské vysvětlení zní asi tak, že hluboké a rychlé dýchání - hyperventilace vede k tomu, že hladina  oxidu uhličitého v krvi klesne, následné procesy v těle způsobí tzv. respirační alkalózu. Ta vede ke stažení malých cév  a tím snížení dodávky krve do mozku. To vede ke stavu změněného vědomí hraničící někdy až s halucinacemi a vybavováním si dávných vzpomínek. To může být  fajn při  seanci holotropního dýchání někde v tělocvičně, v kokpitu MiGu-21 to je ale problém.

Jako jedno z opatření po této nehodě bylo proto vydáno nařízení proškolit létající personál právě v této oblasti. Lékaři u jednotlivých leteckých útvarů měli na přednáškách rozebrat s letci jednak zásady zdravého stravování a probrat i rizika prohloubeného dýchání. Řekl bych, že časem toto nařízení vyšumělo do ztracena, ale faktem je, že  případ katapultáže z důvodu  nevolnosti se u  čs.vojenského letectva  v záznamech už poté nikdy neobjevil.

Prameny:

-Zpráva o vyšetřování letecké nehody - VUA Praha fond MNO 1979

Pavel Krejčí  9.2024