Hawker Hurricane Mk. IV      KZ321

 

OO-HUR, "JX-E"

 

 pilot: Petr Pačes +

 

Cheb - Podhrad         14.8.2022

 

 

Hezký  záběr na "JX-E" nad letištěm Točná, které mu bylo posledním domovem. (Zdroj- Facebook- Točná Airport/Letiště Točná)

 

 

 

Ani se to nechce věřit, ale že  již brzy to budou dva roky ode dne, kdy během leteckého dne v Chebu došlo k havárii, při které byl zničen vzácný stroj Hawker Hurricane MK IV a do leteckého nebe odešel pilot, kamarád Petr Pačes. Měl jsem možnost Petra osobně poznat při jednom z nácviků letových vystoupení na letišti v Mladé Boleslavi, jsem popravdě rád, že jsem v Chebu onoho dne u toho nebyl. Dlouho jsem váhal, jestli tuto událost na web vůbec dávat. Ovšem i ona bude mít, a vlastně už má,  v historii  čs. letectví své místo a stala se jeho epizodou, byť velmi smutnou.

Událost je na Badatelně zpracována na základě "Závěrečné zprávy o odborném zjišťování příčin letecké nehody", kterou pod číslem CZ-22-0885 vydal UZPLN v  r. 2023, doplněno je pouze několik bližších údajů o letounu.  "Závěrečná zpráva UZPLN " ZDE.

 

Hurricane Mk IV byl jednou z finálních variant této řady, vyráběn v letech 1942-1944. Varianta už nebyla považována za čistě stíhací, šlo o letoun určený k útokům na pozemní cíle (přezdívka "Hurribomber"). Letoun měl pod křídly dva závěsníky používané hlavně pro bomby případně byly podvěšeny dva impozantní 40mm kanony Vickers S, nebo byly v křídle zamontovány 4 kulomety 0.303. Vyrobeno bylo 524 kusů této varianty, OO-HUR byl jediný letuschopný exemplář na světě. Výrobní číslo stroje OO-HUR není známo, drak letounu byl vyroben mezi koncem roku 1942 a březnem 1943. Jisté je, že od  března 1943 tento letoun sloužil  u 6. Squadrony RAF v Africe, poté v Řecku a Itálii. V roce 1945 se 6. Squadrona vrátila do Palestiny, kde byla v r. 1938 zformována. Na počátku roku 1946 squadrona obdržela letouny Hawker Tempest a své Hurricany odstavila. V r. 1983 byl vrak letadla nalezen u města Jaffa v Izraeli. Letoun byl odkoupen a převezen do Biggin Hillu, kde proběhla mnohaletá rekonstrukce do letového stavu. V r. 1991 byl konečně letoun dokončen a v dubnu toho roku  obdržel Certifikát Letové Způsobilosti a zaregistrován v rejstříku jako G-HURY/K321/.

 

 

Letoun po renovaci jako G-HURY /Jetphotos, S. Thomas/

 

Zde již pod kanadskou registrací CF-TPM na letisti Oshkosh v USA. (Corry W. Watts)

 

 Letoun v této podobě létal ve Velké Británii do r. 2001, kdy byl znovu renovován.  V roce 2006 byl prodán do Kanady jako CF-TPM, odtud se dostal v r. 2018 do Belgie. Tam byl registrován jako OO-HUR. V roce 2021 byl zakoupen Muzem Točná a upraven do podoby, v jaké létal Hurricane generála Kuttewashera s trupovým kódem JX-E. Jelikož registrace takového letounu je pod čs. letecký úřadem prakticky nemožná, stále létal pod belgickou značkou.  Během krátké časové periody v České republice byl představen na několika leteckých dnech a rovněž provozován při dnech otevřených dveří na letišti Točná.  V jeho kokpitu se střídalo několik vybraných zkušených pilotů. / Radim Vojta, Jiří Horák, Petr Pačes/. Celkový nálet stroje po GO do okamžiku havárie  činil 244 hod, 40 min.

 

 

Jako OO-HUR na letišti Točná (Foto: Radim Kobližka, Planes.cz)
 
 
 

Petr Pačes, pilot snad všeho co létá, velmi  přátelský a oblíbený člověk. K létání ho přivedl jeho táta, plachtař. Do r. 1992 létal u armády na MiG-21, poté pracoval u vojenského ŘLP. V profesionální letecké kariéře pak pokračoval v civilu a létal B-737.  Nicméně,  ve volném čase jej bylo možno zastihnout na letišti v Roudnici i jinde, kde létal sportovní stroje. Celkový nálet 16 100 hodin, z toho u Travel Service na B-737 7163 hod. V roce 2021 se v Belgii přeškolil na Hawker Hurricane. S ním  celkově nalétal v letech  2021 a 2022 zhruba 14 hodin. Mimo letounu Hurricane Petr často létal na stroji AT-6 Harvard, který je v majetku Muzea Točná.

 

Události 12.-14.8 2022, Letecký den Cheb / převzato ze zprávy UZPLN, upraveno/

 Letoun byl na místo konání Leteckého dne v Chebu přeletěn v pátek 12.8. 2022. Následujícího dne byla odlétána letová ukázka pro návštěvníky , vše proběhlo bez problémů. V neděli 14.8., druhý den konání leteckého dne se pilot zůčastnil předletového brífingu a poté se odebral k letadlu. Zde se zdržoval až do doby, ve které měl přidělený čas k vystoupení.

V cca 13:14 pilot nastoupil do letounu a prováděl přípravu k letu. Na videozáznamu bylo během pohybu pilota v pilotní kabině viditelné použití ramenních pásů. V cca 13:20 pilot spustil motor a v cca 13:21, po přistání předchozího vystupujícího pojížděl na vyčkávací místo RWY 05. Po přistání a opuštění dráhy předchozím vystupujícím letounem pojížděl na práh RWY 05. Obdržel informace, že je RWY 05 pro vzlet volná a dostal informaci o směru a rychlosti větru.

V 13:23:11 pilot zahájil vzlet z RWY 05. Po vzletu stoupal a postupně provedl dvě zatáčky vpravo o cca 270° severovýchodně od letiště v cca 600–800 m AGL. Pilot pak, cca 3 min po vzletu, oznámil stanovišti RADIO, že má indikaci vysunutého podvozku. Požádal o informaci, zda je podvozek vysunutý. Provedl průlet paralelně s osou RWY 23 ve výšce cca 400 m AGL. Během tohoto průletu nebylo ze stanoviště RADIO vidět, že byl podvozek vysunutý. Tuto informaci dispečer stanoviště RADIO předal pilotovi, který sdělil, že provede ještě jeden průlet. Provedl zatáčku za hranicí letiště a letěl směrem ke stanovišti RADIO ve směru RWY 05. Na úrovni středu letiště pilot zahájil pravou zatáčku o náklonu cca 15°. Ze stanoviště RADIO bylo vidět, že kola byla zatažena. Tuto informaci dispečer předal pilotovi. Pilot již nic nepožadoval a nepotvrzoval. V cca 13:29:30 pilot zahájil vystoupení sklesáním do průletu v linii RWY 23 rychlostí cca 220–240 kt. Po průletu provedl půlpřemet, ze kterého bezprostředně za vrcholem provedl klesavý půlvýkrut vpravo do normální polohy s vybráním do horizontálního průletu ve směru RWY 05. Po průletu uvedl letoun do stoupavé zatáčky o cca 90° vpravo provedené sudovým třičtvrtěvýkrutem a z ní přešel do klesavé zatáčky o 270° vlevo do směru RWY 23, nad kterou provedl průlet rychlostí cca 180 kt. Po průletu pokračoval souvratovou zatáčkou  vlevo ukončenou příletem ve směru ke středu prostoru pro vystoupení pod úhlem cca 30° k ose RWY 05. Když se přiblížil k mezi vystoupení, provedl zatáčku vpravo do průletu v linii RWY 05. Po průletu provedl plochou souvratovou zatáčku vpravo ukončenou směrem
k RWY 23 přibližně pod úhlem cca 30°–45°. Potom pilot poměrně razantní zatáčkou vlevo srovnal letoun do průletu podél linie RWY 23. V době, kdy se letoun Hurricane nacházel v přímočarém letu, dispečer stanoviště RADIO předal pilotovi informaci, že mu zbývají 2 minuty do konce vystoupení.
V cca 13:31:30, po průletu v ose RWY 23 rychlostí cca 150 kt, cca na úrovni TWY F, pilot zahájil kritický manévr přímým stoupavým letem pod úhlem cca 40°. Po cca 4 s začal stoupavou zatáčku vpravo, ve které zvětšoval příčný sklon až do cca 90° na vrcholu. Při otočení o cca 90° převedl letoun do ostré klesavé zatáčky. Přibližně 13–14 s od zahájení prostorového manévru a při otočení o cca 120° dosáhl v ostré zatáčce příčný sklon cca 45°– 60° a úhel klesání 35°–45°. V této fázi manévru byla na videozáznamu zřetelná výchylka křidélek proti náklonu a náhlý nárůst příčného a podélného sklonu letounu. S velkou pravděpodobností došlo k přetažení letounu a vzniku autorotačního pohybu vpravo. Letoun pak na okamžik kratší než 1 s zmenšil příčný sklon v zatáčce vpravo. Vzápětí, cca 1,5 s před nárazem letounu do země, však znovu došlo k rychlému klonění vpravo a zvýšení strmosti klesání. Bezprostředně před nárazem se zmenšil příčný sklon, příď se mírně zvedla, ale letoun již neměl dostatečnou výšku pro vybrání do vodorovného letu. Pod mírným úhlem podélného sklonu ve směru cca 195° narazil spodní částí trupu a pravou polovinou křídla do země. Nárazem došlo ke zničení letounu.
 
 
.
Záběr pořízený bezprostředně před dopadem. Je zřetelně vidět křidélka vychýlená proti náklonu letounu. Přetažený stroj však již bohužel v tomto okamžiku zachránit nešlo. K vybrání chyběly desítky metrů výšky.

 
Video zachycující manévr vedoucí k nehodě ZDE.

 

 

Popis místa nehody a trosek

K letecké nehodě došlo na poli, které se nachází mezi zastavěnou lokalitou Cheb – část Podhrad, ulicí K Letišti a samotným areálem letiště Cheb. Povrch sklizeného pole se strništěm po sklizni obilnin byl suchý. Letoun byl zničen silami nárazu do země. Stopa prvního nárazu letounu do země byla vzdálena cca 22 m od okraje asfaltového povrchu ulice K letišti a ve vzdálenosti cca 61 m od hrany plotu domu č. 13. Odpovídala nárazu letounu pod mírným úhlem ve směru cca 195°. Na poli byla na počátku stopy trosek viditelná brázda o délce cca 11,3 m vzniklá nárazem spodní částí trupu letounu. V místě nárazu křídla se zemí byla šířka stopy otisku křídla cca 12,4 m a viditelné stopy nárazu maket zbraní v náběžné hraně křídla Od místa prvního nárazu pokračovala stopa v zemi směrem na hranu objektu regulační stanice zemního plynu. Vlevo od rýhy se nacházela rozšiřující se olejová skvrna. Po obou stranách okolo rýhy v půdě se nacházely menší části roztříštěné dřevěné konstrukce trupu, plátna, kovové díly konstrukce a potahu spodní části a úlomky listů dřevěné vrtule. Vrak letounu narazil do plotu okolo objektu regulační stanice zemního plynu, sestávajícího z kovových rámů s pletivem připevněných na kovových sloupcích umístěných do betonové podezdívky a ze tří stran plot poškodil. Na štěrkovém povrchu prostoru mezi plotem a zděným objektem stanice se střechou tvořenou keramickými taškami se po obou stranáchnacházely menší části trosek letounu. Vlevo od objektu se nacházel překryt kabiny, části plexiskla z překrytu a rámu kabiny, dvířka kabiny, rozlomený umělý horizont a složka s tištěnými postupy (Checklisty). Vpravo od objektu se nacházely úlomky částí systémů letounu, torza maket zbraní, deformované motorové kryty a panely potahu trupu.
Rozptyl trosek se rozšiřoval až k plotu okolo pozemku u rodinného domu č.p. 13, kde vrak letounu narazil do betonového sloupu elektrického vedení stojícího na hraně pozemku. Konstrukce trupu s ocasními plochami se deformovala okolo sloupu a zastavila se o plot a korunu vzrostlé vrby, která se nacházela za sloupem a plotem. V centroplánu zůstala pravá a levá podvozková noha s koly. K centroplánu byla připojená pravá polovina křídla, roztržená u kořene na náběžné hraně a v prostoru vztlakové klapky a zlomená cca v místě vnitřního závěsu křidélka. Dále k centroplánu zůstala připojená kořenová část roztržené levé poloviny křídla. V místě trosek se nacházely zakabinová část trupu, množství roztříštěných menších kusů dřevěné konstrukce letounu, odlomený reduktor, odstředivý kompresor z motoru a vrtulový kužel s torzem listů vrtule.Část levé poloviny křídla a od ní odtržený okrajový oblouk křídla se nacházely na silnici vlevo od objektu regulační stanice zemního plynu. Motor letadla se vytrhnul z lože a dopadnul ve vzdálenosti cca 50 metrů od místa zastavení hlavních trosek. Nacházel se na trávě mezi živičným povrchem ulice K Letišti a plotem přilehlého domu.

 

 Trosky stroje na ulici K letišti v městské části Podhrad. Není to poprvé, co u Podhradu havarovalo druhoválečné letadlo. dne 17.4. 1945 se  v jeho katastru zřítil při útoku na chebské  letiště P-51D Mustang, Lt. Wolfe zahynul. Událost ZDE.

 

 

 Příčinou letecké nehody byl pokus pilota o vertikální manévr k rychlé změně letu do protisměru ostrou a strmou sestupnou zatáčkou na malém prostoru, při které došlo k přetažení a vzniku autorotačního pohybu letounu. Ve strmé poloze letoun neměl dostatečnou výšku k vybrání, o které se pilot pokusil. Důsledkem byl náraz letounu do země.


Faktory, které pravděpodobně přispěly ke vzniku letecké nehody:


• Řešení problému se zapnutím bezpečnostních pásů.
• Řešení stavu podvozku v průběhu letu před vlastním předvedením vystoupení.
• Změna sestavy předváděných obratů, když pilot zahájil předvedení vystoupení.

 

Jak již bylo řečeno, jednalo se o jediný létající kus Hawker Hurricane Mk. IV. Trosky byly po nehodě uloženy v prostorách Policie ČR, po skončení vyšetřování byly (předpokládám) předány majiteli. Krátce po nehodě se objevily zprávy o tom, že Ivo Lukačovič hodlá trosky použít pro obnovu stroje. Je otázkou, co vlastně je z takto zničeného stroje použitelné. Jednalo by se dle mého názoru o novostavbu s využitím několika procent původní konstrukce. Od té doby celá věc utichla, pro Muzeum Točná se v zahraničí připravuje jiný Hurricane který se v dohledné době objeví na českém nebi. 

 

 

Místo události dva roky poté...(6.2024)


 

 V místě nehody vzniklo pietní místo. Petrovi kamarádi se na místě opět sejdou 14.8. letošního roku.

 

Prameny:

"Závěrečná zpráva o vyšetřování letecké nehody"  UZPLN

 

 

Pavel Krejčí 7.2024