S-89 Spitfire TE 565, A-712 a TE 574, A-734

LVA Pardubice – Školní základna VI

npor. Dobrovodský Ludevít

rtm. let. Ocvirk Štefan

letiště Nový Dvůr, okr. Malacky        20.4.1948

 Stroje, které staly aktéry kolize, tedy  A-734 a A-712. Nepříjemná událost. V konečném důsledku však na území ČR zůstal pro muzeální účely stroj S-89 Spitfire (Supermarine Spitfire LF Mk. IXe, S/N TE 565, Constr. Nr. CBAF. 11397)

 Letiště Malacky-Nový Dvůr na leteckém snímku z r. 1950, prostor, kde došlo ke srážce.

Dne 20. dubna 1948 se odehrála jedna z nehod, kterou přinesl intenzivní výcvik prvního ročníku pilotů Letecké vojenské akademie po přesunu na detašované letiště Nový Dvůr - Malacky. První nehoda, ke které došlo o šest dní dříve  je popsána zde.

V tomto příspěvku se pokusím zrekonstruovat nehodu „díky níž“ se nám zachoval náš jediný muzeální Spitfire.

K nehodě došlo dne 20.4.1948 při pojíždění letounů po záletu na stání. Npor. Dobrovodský v A-712 jel jako první, když došlo k prasknutí pneumatiky levého podvozkového kola. Rtm. Ocvirk jel s A-734 za ním a jelikož nevěnoval pozornost situaci před sebou, najel do uvázlého letounu, za což byl řešen leteckou kázeňskou komisí.

K této nehodě byl sepsán spis, který dne 3. 5.1948 došel (služební cestou) na spisovnu pražského Velitelství letectva přípis č.j. 1299/dův.1948 Školnej základni VI s označením věci «srážka letounů S-89 (TE 574 a TE 565) - předloha». Tento přípis (vyšetřovací spis) nehody obsahoval celkem 9 listů a 4 fotografie. Spisovna zaevidovala tento došlý přípis pod svým č.j. 5532/dův.1948. Pod tímto č.j. také založila spis vlastní (tedy spis Velitelství letectva) pro vyřízení (likvidaci) této události (došlý přípis z ŠZ VI se stal samozřejmě jeho součástí) a přidělila ho (dle kompetence jednotlivých oddělení Velitelství letectva) k vyřízení 1. oddělení , kde byl přidělen (zřejmě přednostou oddělení) k vyřízení příslušnému referentovi-důstojníkovi. Celý spis byl pak 31.5.1948 postoupen k vyjádření 2. oddělení V. odboru MNO a posléze také 1. oddělení I. odboru MNO a na 1. oddělení Velitelství letectva se spis vrátil 9.6.1948, a jako vyřízený byl pak na spisovně Velitelství letectva založen 12.6.1948. Tento spis však „nepřežil“ povodeň případně byl skartován. Dochoval se komisionální přehled škody:

Rovněž je k dispozici  vzpomínka pamětníka, která se ale poněkud rozchází s přehledem škody:

„Dokud jsme my žáci neměli nalétáno, myslím 10 hodin, nesměli jsme ráno první do mašiny. Instruktoři prováděli motorovou zkoušku a krátký zálet. Potom už jsme šli my, bez motorové zkoušky po celý den. My akademici jsme přicházeli na letištní plochu v Malackách, když instruktoři právě přistávali. Poslední pojížděl po betoně Ocvirk. Mával nám, nedával pozor a vůbec se nedíval před sebe. U Spitfira před ním praskla pneumatika a natočil se doleva, my jsme zoufale mávali a gestikulovali, ale nebylo to nic platné. Ocvirk mával opět nám a vrazil přímo do opuštěné kabiny. Pilotovi z postiženého letadla se podařilo na poslední chvíli vyskočit a zachránit si život.“

plukovník v.v. Jaroslav Vobořil

Rozsah škody na letadlech:

Rekonstrukce polohy letounů po srážce.

TE 565, A-712

levé kolo podvozku, plášť a duše poškozeny

trup – motorové lože deformováno

vrtule – jeden list uražen

kryt motoru deformován

levá nosná plocha - čelní lišta zdeformována

okrajový oblouk promáčknut

cena opravy: 185.824,70 Kčs

TE 574, A-734

 trup – část trupu v otvoru ostruhy potrhán

 tlumič ostruhy poškozen

 pravá nosná plocha – potah v části křidélek potrhán

 kryt vrtule pomačkán

cena opravy: 181.008,72 Kčs

Medailonky :

npor. Dobrovodský Ludevít

* 20.12.1921 Jablonové, + 8.8.1957 Praha

L. Dobrovodský v době, kdy létal jako příslušník Letky 13 v rámci eskadry II./ JG52 na východní frontě. Foto z titulní strany časopisu Signal.

Leteckou karieru začal v roce 1939, kdy absolvoval pilotní kurz organizovaný leteckým oddělením Hlinkovy gardy. V lednu 1940 se stal příslušníkem slovenské armády a v lednu 1942 se stává poddůstojníkem z povolání. Od dubna do června 1943 jako příslušník letky 13. absolvoval přeškolení na Messerschmitt Bf-109. Od 23.6.1943 byl nasazen na východní frontě jako příslušník 2. garnitury letky 13. v rámci německé eskadry II./JG52. Zde dosáhl jeden potvrzený sestřel Il-2. Dne 9.9.1943 spolu s A. Matuškem dezertoval na sovětskou stranu. Po propuštění ze zajateckého tábora se v prosinci hlásil v Buzuluku do československé armády. Po přeškolení byl přidělen v květnu 1944 k čs. samostatné stíhací peruti. Po vypuknutí SNP byl vyslán v rámci 1. čs. sam. leteckého pluku na Slovensko. Zde sestřelil jedno letadlo a jedno zničil na zemi. Po potlačení povstání se přes Rumunsko dostal zpět do SSSR. Po válce působil v čs. vojenském letectvu v různých funkcích. V roce 1947 velel stíhací skupině nasazené proti Banderovcům na Východním Slovensku. Od března 1954 byl vedoucím pilotem VTÚ v Praze-Letňanech. Zahynul 8.8.1957 při předváděcím letu letounu L-60 Brigadýr.

rtm. let. Ocvirk Štefan

* 26.12.1920 Koterbachy, + 25.1.1990 Piešťany

Elementární pilotní výcvik zahájil v roce 1938 v rámci akce Masarykovy letecké ligy 1000 nových pilotů, ale dokončil jej až v listopadu 1939 pod vedením leteckého oddělení Hlinkovy gardy. Do armády narukoval v lednu 1940 a v květnu 1942 ukončil stíhací výcvik. V červenci 1943 byl odeslán v rámci II. garnitury na východní frontu jako člen Letky 13. V době nasazení u této jednotky dosáhl pěti potvrzených sestřelů. Po svém návratu se v lednu 1944 stal členem Pohotovostní letky, v jejíž sestavě bojoval proti americkým letcům. Zde byl 26.7.1944 sestřelen a musel nouzově přistát. Po vypuknutí SNP jako člen Kombinované letky létal Messerschmity Bf 109 a Avie B-534. Po potlačení povstání se nakrátko přesunul do hor, načež se opět vrátil do slovenské armády. Po válce vstoupil do čs. Armády a v květnu 1945 byl zařazen k 2. čs. stíhacímu leteckému pluku, kde létal na Lavočkách. Krátce sloužil v rámci Bezpečnostního letectva v Letecké hlídce SNB ve Vajnorech. Po absolvování Školy pro učitele létání v Olomouci působil od roku 1947 jako letecký instruktor v LVA v Pardubicích. V roce 1950 absolvoval LVA a stal se poručíkem letectva. Po čistkách v armádě byl v roce 1958 v hodnosti kapitána letectva propuštěn do zálohy. V letech 1961-1971 pracoval jako dispečer letecké dopravy.

Části kapoty motoru. TE 565

 Levé křídlo TE 565

Další osudy letounů:

- Havarované letouny byly 16.6.1948 naloženy na železniční vagóny a odeslány do závodu Avia Kunovice, kde byly uloženy.

- Ale již 7.6.1948 MNO vydalo výnos, ve kterém uvolnilo 30 letounů Spitfire k prodeji do Izraele a tento počet byl v srpnu navýšen na 50 letounů (požadavek zněl na všech 62, které byly v inventáři)

- Dne 15.6. 1948(resp. 18.6.) byla továrnou stanovena cena opravy letounů: pro TE 565 s náletem: drak 112,40 hodin, motor 119,45 hodin na 185.824,70 Kč a pro TE 574 s náletem: drak 167,50 hod, motor 170,25 hodin, 181.008,32 Kč (jen pro porovnání – cena Spitfiru TE 510 také z LVA, který byl zrušen po havárii v Malackách (podrobnosti zde) byla stanovena na 1.426.548,60 Kč, takže cena opravy byla vcelku zanedbatelná).

- 30.8.1948 začíná stahování S-89 od útvarů do Kunovic za účelem úprav před prodejem

- 27.9.1948 MNO konstatovalo, že náklady na opravu nepřesahují 50% ceny a vydala příkaz k opravě.

- Koncem října 1948 rozhodlo MNO o prodeji dalších 10 S-89 (do celkového počtu 60 kusů)

- 8.11.1948 byla objednávka MNO na opravu letounů S-89 čísel 565 a 574 potvrzena

- kolem poloviny dubna 1949 provedli obchodníci leteckého prodeje KOVO prohlídku zbývajících S-89 a konstatovali, že v závodu Let Kunovice se nachází 3 havarované stroje: TE 556 a TE 565 které mají motory a vrtule a TE 574 bez motoru a vrtule

- 6.6.1949 odesílá vedoucí leteckého oddělení NTM Ing. František Štýdl žádost o věnování letounů pro muzeální účely (po jednom kusu S-89, La-7 a B-31)

- 25.7.1949 rozhodnuto o bezplatném převodu 2 kusů S-89 a 1 motoru za nedodané náhradní díly

- 27.8.1949 uděluje MNO souhlas s věnováním letuschopného Spitfiru SL 651 ze stavu VTU pro muzeální účely

- 13.10.1949 zjištěno, že Spitfire SL 651 byl již prodán a na návrh oddělení leteckého prodeje bylo rozhodnuto pro muzeální účely ponechat havarovaný TE 556, jak však bylo zjištěno tento letoun je bez motoru a vrtule, křídla jsou zespodu pomačkána, zrovna tak jako trup, chybí deformované chladiče (zpráva o stavu je nedatovaný fonogram)

V tomto místě chronologie je určitá mezera částečně způsobená zatopením archivu při povodni čímž došlo k rozmočení a rozmazání razítek a perem ručně psaných poznámek na pro další popis proto musíme použít citaci z článku pana Václava Tikovkého „Exponát číslo 15239“, který byl otištěn v časopise L+K číslo 22 z roku 1967: „…ing. Štýdl, vedoucí leteckého oddělení muzea, který se spolu s panem Bittnerem, známým pracovníkem NTM, obrátili na likvidační komisi MNO se žádostí o přidělení jednoho stroje tohoto typu (S-89) pro muzeální účely. Asi za měsíc (pozn. zde již víme, že to nesedí) dostali vyrozumění, že si pro jeden vyřazený exemplář mohou zajet do Kunovic. Pan Bittner se okamžitě vydal na cestu. V Kunovicích ho čekalo těžké rozčarování: přidělený Spit byl po „nouzáku“, ve stavu, kdy se nikdy nemohl stát exponátem. Nezbývalo, než smutně poděkovat a odejít. Komisi z přihlížejících důstojníků se však zželelo zdrceného muzejníka a povolil, aby si vybral jiného, méně poškozeného …“

- 3.11.1949 nabízeno k prodeji dalších 11 S-89, konstatováno ponechání 1 ks pro muzeální účely

- 8.11.1949 v Zápisu z jednání v Letu Kunovice je uvedeno, že TE 574 a TE 556 jsou jako havarované uloženy v závodě „E“ a bude u nich provedena demontáž a uložení do beden s tím, že budou odeslány do 31.1.1950

- 19.11.1949 MNO konstatuje, že byly prodány všechny S-89 kromě TE 565

- 21.11.1949 ve výnosu MNO je uvedeno: „škrtněte 556 a napište 565“

- 12.5.50 v LETU Kunovice pro NTM převzal TE 565 p. Karel Bittner, příkaz MNO č.j. 20616/V-1949

TE 565 byl krátce po příchodu do NTM vystaven v hale, později byl ale odklizen do depozitu

- po roce 1960 renovace pro opětovné vystavení členy Leteckohistorické společnosti (v popisu letounu konstatováno: letoun po nouzovém přistání - poškozen konec levého křídla, vytržena ostruha, proražen trup, horní díl motorového krytu značně deformován, pravá strana motorového lože byla deformována, chybí ½ levé přistávací klapky a zbraně)

Na snímku ze šedesátých let po převzetí NTM  je velmi dobře vidět vychýlení motoru.

- 15.9.1967 znovu vystaven po renovaci v hale NTM. Později přemístěn do muzea ve Kbelích.

Muzeum Kbely

Od roku 2008 v NTM.

další osudy zbývajících letounů:

- 14.12.50 bedny s TE 574 a TE 556 ještě v závodě

- 25.12.50 odjely bedny do Gdyně, v 2. pol. ledna 1951 lodí Lendsund do Izraele

Zdroje: VHA, www:letka13.sk, L+K, korespondence s pány Dandou a Vobořilem, Zdeněk Klíma, Gonzo Aviation

Martin Vích 4.2024