Junkers Ju 87D-5  W. Nr. 130508

1./I./Schlachtgeschwader 102

Oblt. Hans Schenk +

Příseka okr. Havlíčkův Brod  3.8.1944

JU 87D (ilustrační snímek). Verze D se od předchozí B a R výrazně odlišovala. Disponovala výkonnějším motorem JUMO 211F, byla aerodynamicky čistější, změn se dočkala pilotní kabina i překryt, panceřování, byly rozšířeny možnosti nesené výzbroje...Přesto, v roce 1944 to byl pro bojové použití již zcela zastaralý stroj který byl u bitevních jednotek nahrazován Focke-Wulfy Fw 190. 

 Pravděpodobná trajektorie letu a místo dopadu. 

Během nehody k níž došlo u I./SG 102 ve čtvrtek 3. srpna 1944, zahynul při zřícení Stuky poprvé a naposledy důstojník, navíc šlo o jedinou havárii nejmodernější verze D-5.

Na základě telefonického oznámení četníků ze Světlé nad Sázavou, týkajícího se letadla, které se v plamenech zřítilo u sousední obce Příseka, se na místo dopadu v 10.30 vydal kapitán Josef Šulc z Okresního četnického velitelství v Ledči nad Sázavou, jenž do následného hlášení napsal: „V 10.05 se na obilné pole u Příseky zřítilo německé letadlo, které při dopadu explodovalo a zcela se roztříštilo. Pilot v hodnosti nadporučíka nalezen mrtev. Zbytky letadla bude až do odvozu střežit četnictvo ze Světlé nad Sázavou.“ Ranní hlášení Pořádkové policie potom potvrzuje, že pilot vzlétl za účelem zjištění aktuálního počasí, neboť zřícené letadlo označuje jako „Wetterflugzeug“.

Při nehodě Ju 87D-5 (W. Nr. 130508), zapříčiněné dle německých výkazů poruchou motoru, zahynul velitel 1. letky, Oblt. Hans Schenk [* 12. 5. 1920, Judendorf]. Zřícení jeho letadla zaznamenalo mnoho obyvatel Příseky, mezi jinými i Karel Beránek: „Pozoroval jsem, jak se jedna Stuka nad Přísekou obloukem otáčí a míří zpátky k brodskému letišti. Na plný plyn však vrazila do lesa pod vrcholem kopce Malá Homole.

"S kamarády jsme se tam hned rozběhli a zjistili, že letadlo srazilo vršky stromů na okraji lesa. Hned za stromy jsme v poli viděli doutnající jámu hlubokou asi jeden metr a čtyři metry širokou. V tomto místě zjevně došlo k prvnímu kontaktu letadla se zemí. Trosky ležely rozházené po celém poli směrem k domům dole u silnice. Cestou jsem viděl části křídel, kabiny, většinou však šlo pouze o roztrhané kusy plechů. Motor se doklouzal asi tři sta metrů daleko, až pod dům paní Šimkové, která z toho měla málem smrt.“

Z vyprávění Jiřího Kocmana vyplývá, že letoun zřejmě skutečně postihla porucha motoru a pilotova manželka si návštěvu místa dopadu nakonec vynutila: „Dopoledne jsme šli s matkou na nákup do Světlé nad Sázavou. Když jsme přišli do města, slyšeli jsme letadlo, kterému nějak neobvykle vrčel motor. Po návratu do Příseky jsme se dozvěděli, že na kopci nad vesnicí spadlo německé letadlo. Hned jsem si říkal, že mělo poruchu motoru. Po příchodu na místo dopadu jsem zjistil, že trosky jsou rozmetány po celém poli. Začínaly hned za lesem a táhly se dolů přes uskupení břízek až k samotám u silnice, vzdáleným asi tři sta metrů.Na zahradě vedle prvního domu, když se jede od Příseky, ležel motor a nějaké plechy jsem viděl i pod silnicí. Kromě motoru se vzhledem k naprosté destrukci nedala žádná část letadla rozpoznat. Přítomní lidé říkali, že pilot zahynul, kusy jeho těla Němci sesbírali do pytle v prostoru břízek a poté tam přijela i jeho manželka. Dále uvedli, že po nehodě na místo přiletělo menší letadlo, které si při přistání poškodilo plátěný konec křídla. Jeden kamarád mi také později vyprávěl, že na místo doběhl mezi prvními a našel náramkové hodinky pilota.“

Na kopec se vypravil také Jaroslav Šimek:

„K havárii došlo během žní na poli vlevo od silnice Příseka-Pohleď. Pilot byl při nárazu vymrštěn ven z kabiny a torzo jeho těla skončilo na břízkách. Utržený motor se doklouzal až k samotám zvaným ‚Na Obci‘. Po havárii přiletěl německý Storch a přistál přímo na poli. Z místa jsem si odnesl funkční čerpadlo, které jsem dlouho používal.“ Jako poslední si trosky přišel prohlédnout Ladislav Jakl: „Letadlo spadlo na rozlehlé pole obklopené lesem pod vrcholem kopce. Na velké ploše se všude nacházely roztrhané kusy plechů, mrtvého pilota jsem však již na místě neviděl.

V neposlední řadě, událost zmiňuje ve svých memoárech  "Mit dem Stukageschwader 3 an der Ostfront" i Hptm. Erhard Jähnert, tehdejší velitel  SG 102 v Německém Brodě.  Vzpomíná na to, že jak  Oblt. Schenk odstartoval dle jeho názoru v naprosto nevyhovujícím počasí a následně došla zpráva o zřícení stroje.  V Německém Brodě byla v té době na několikadenní návštěvě jeho mladá manželka a ta se po manželovi začala pídit. Vznikla nepříjemná situace, a zároveň dilema, kdo jí smutnou zprávu oznámí. Nakonec se toho ujal sám Jähnert, který to provedl bez nějakých okolků se svojí pověstnou přímostí. Mladá žena se ze zprávy"složila" a chtěla bezpodmínečně navštívit místo nehody a vidět jeho tělo. To jí bylo vzhelem ke stavu manželova  těla  rozmlouváno a dle Jähnertových vzpomínek si to nakonec rozmyslela. Ze svědectví Jiřího Kocmana /viz. výše/ je ale zřejmé, že se na místo události nakonec stejně dostavila.

Hptm. Erhard Jähnert

V těchto místech stroj zachytil o stromy, svědčí o tom drobné fragmenty potahových plechů pod stromy.

Místo, kde stroj vytvořil vryp, dle pamětníků 1 metr hluboký, 4 metry dlouhý.

 Pás úlomků vyznačuje trajektorii, kam byly po nárazu vrženy trosky letadla. Ve vyznačeném protoru u stromů bylo nalezeno torzo těla Oblt. Schenka. Motor se "kutálel" ještě dál, až pod dům paní Šimkové, cca 300 metrů od místa nárazu. 

 Událost dokládají fragmenty letounu dodnes rozeseté po okolí. 

 Fragment vrtulového kuželu

Výrobní štítek některé části letounu.

Fragment z letounu který již desítky let vlastní p. Jaroslav Šimek. Jde o část okraje dolního krytu palivové nádrže. Pro srovnání- stejná část na Stuce v Muzeu RAF Hendon. 

Komplexní popis událostí spojených s výcvikem pilotů Luftwaffe u SG 102 v době působení na letišti Deutsch Brod lze dohledat v knize Jirky Šaška "Letecká válka nad Vysočinou", nakl. Svět Křídel, 2022

Jiří Šašek, Pavel Krejčí 3.2024